Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZa sto let
Autor
Lami
Možná, že jednou, drahoušku,
společně umřem, na zkoušku,
a vzbudíme se za sto let.
Kampak se asi pohne svět?
Pořád bude jedno slunce
zrcadlit svůj obraz v tůňce,
sem tam snad něco změní vzhled
a osmiploutvé bílé ryby,
důkaz, že člověk často chybil,
budou mé řeči rozumět.
Na pólech bude zima krutá,
Sahara zase jeden květ
a slon zmutuje na mamuta
a my mu budem závidět.
Třeba však vidím všechno černě,
zůstanou poplatky a berně
a vůbec nic se nezmění.
Pak navždy skončím se sněním.
11 názorů
Pro mě až žáčkovsky hravé a rozpustilé. Má to myšlenku, plyne to bez zádrhelů - a jemně to hladí.
Už je mi to jasné, jak to myslíš.Zajdem - jako když Slunce zajde. Ale v souvislosti s tou zkouškou by to vyznělo zmatečně.Nechám to tak.
Vážím si zájmu.Snad by to bylo lepší, ale někdo by mohl uvažovat o jakou zkoušku jde a ne, že se jedná o hybernaci a následné probuzení po letech.Navíc mám vždy potíž vylepšit text cizím, lepším nápadem.Připadá mi to jako krádež.Tady mi přijde slovo zajdem jako nevhodné.Jen můj pocit.
To je tvoje věc, Lami. Osobně zase dávám najevo, čím bych daný text povýšila, nic víc. Ani dalších slov netřeba.