| Poločas rozpadu je 16 taktů | |||
| datum / id | 21.12.2022 / 538141 | Vytisknout | | |
| autor | mrstnym | ||
| kategorie | Jen tak pro radost | Další dílo autora | |
| zobrazeno | 203x | ||
| počet tipů | 11 | ||
| v oblíbených | 0x | ||
| do výběru zařadil | Gora, | ||
| Prolog | |||
Děvčeti s blonďatými vlasy | |||
| Poločas rozpadu je 16 taktů | |||
Napůl opilý Poslouchaš swing To co tě děsí a udržuje Neboť improvizace je tvůj ethos Jsou to výšky a breaky některá děvčata ti vyráží dech Někdo tě dostane do kolen Nejsi to ty Parafrázuješ květinovou vůni mrtvým A francouzské šansony hluchým
Šest nula jedna Vidíš první tramvaje Nebo již druhé A nic není v pořádku Nikdy není halelujah
Hodně teď chodím Poslouchám Zrána holky na přednáškách hrajou solitaire a mají se dobře — Na rukou mají prsteny a nosí nepřechýlená cizí příjmení
— Když jsi řekla Vy strašně rychle kouříte cigarety přál jsem si vrátit se na gympl (to se mi ještě z cigaret dělalo špatně) — Kavárna Na Boršově (dřív Kampus) ztichne — — The Very Thought of You
A co bys chtěl? Menší půlka tvých dvacítek a ten sníh tak moc a těžce padá A není to přeci slast? Zaslechnout známý pošeptmu hlas v šelestění vánočního stříbra?
Balíš cigaretu Neznámému a má to větší sémantický znak než telefonát s rodiči Kupuješ dárky lidem které neznáš Miluješ to Nad Prahou svítí dál Petřín a ty se ptáš Cožpak není smích a úsměv taky někdy hold a boj až na krev až do mlčení?
Šlépěje jako neustále navracející se motiv A dvé blonďatých copů jen tak z profilu Co mi vytane? Blázen kdo nikdy si nepřál stát se cigaretou mezi tvými rty Bílý dým města a všudypřítomné vlezlo nevyřčeno a zapomněno So please please let me let me get what I want
Není to těžké — Ty A jediná chvíle ticha Jako teplo cizího těla při objetí kdy jsme najednou jedno Není to moc — jen slova Není to moc Líbíš se mi Tak moc bolesti co v sobě nosíš To není pro jednoho
Nespavost A já bych tolik chtěl být ti vodou i deštníkem Budu ti solí v ráně a zimou na kůži (To jen abys věděla že ještě cítíš) Budu ti náhrobním kamenem abys věděla jak jsi živa
Chtěli nás nechat sami dva a zůstal jsem sám jeden Neboť tolik bolesti má drahá umíš nést jen ty
Hodně teď chodím Poslouchám muziku jak nikdy Občas se stávám obětí nevinných flirtů tak je mé srdce zvyklé na hry
A nic není V nepořádku nikdy není nic Napůl ve spánku a vlastně nikdy úplně poslouchám kocovinové myšlenky Slova slova slova nic než slova Nejsi to ty A co bys chtěl?
Dobře se obleč konec prosince bude neblahý | |||
Názory čtenářů (Zobrazit smazané) |
| 23.12.2022 12:04:28 | dát kritice tip | Gogin |
mě to v principu přijde hodně dobrý - a zejména hodně dobrý by mi to přišlo před šestnácti lety - kdy jsem začal číst - nicméně některé výrazy, slovní spojení bych nahradil méně konkrétnmi abstraktními výrazy - protože je zde možná příliš patrná sociální skupina - ke které je zacíleno | ||
| 21.12.2022 12:11:24 | dát kritice tip | Rem |
Čtu ve vlaku, ideální na, pokud se netlacis u dveří a z ohybu neřvou opilí náctiletý. Chci říct jsou takový putovní, ty tvoje básně. Nenapadlo mě jiný slovo... Jsou neschopný zůstat v klidu. Zaujala mě věta... občas se stávám obětí nevinných flirtů (obětí?). Přemýšlím, do jaké míry je nějaký chování otázkou rozhodnutí, protože v momente, kdy clovek s nekym mluví, má vlastně dost málo času něco promýšlet... chci říct jedem, co se nějak osvědčilo, nějakou hru. Asi tu plácam něco, co je jasný... ten závěr mi v předposledním řádku evokoval pozvání na schůzku.. aby to na konci bylo jen vyjádřením starosti. Děkuju. | ||
| 21.12.2022 10:17:46 | dát kritice tip | Gora redaktor poezie a prózy |
Ráda jsem četla - píšeš o zajímavých pocitech, máš dobré pozorovací a básnické schopnosti. Výborně... Poslouchaš - Posloucháš | ||
Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.