Ten poslední smajlík je překlep, má být :D

Safián: :D inu, daleké Slezsko, abych pravdu řekl, vůbec mi nedošlo, že tam má být "á" :-( Dá se to jednoduše upravit na "jabloně otrhané", tím by to mělo vyhovět mě i tobě :ú

Pěkný den!

Vracím se povzbuzen básní Mezi psem a vlkem. Kdysi jsem dočetl jen ke spojení jablka otrhané. Byla to chyba, báseň je jinak moc pěkná. Motiv jablka je jistě lákavý a neshodu lze vysvětlit moravskou praxí. Ale i když přejdeme tuto gramatickou pecku, přece jen zůstane její pachuť. Hledat spojení stejně obsažné, které by vyhovělo po všech stránkách je opravdu obtížné. Vždycky bude něco málo chybět.

v zahradě jablka otrhané ... v zahradě jabloně otrhané .... v zahradě jen stromy otrhané

Ale pointa je bez chyby.

Nějak pořád věřím v moc poezie být oporou, když je úzko a v modlení jsem nikdy nevynikal. Občas se nechám nadchnout a inspirovat, ale nejvíc už hledám jen u sebe (v mém věku je to normální). palaven :)

P.S. Báseň i s básníkem mají dobře nakročeno na delší štreku. Přeji dobrou obuv a chuť jít.

P.P.S Havel už se nepochybně -ehm- nebude opakovat, ale určitě by si přál, aby to byla dobrá jízda i dál.

Střet sociálních a názorových bublin, zdánlivě nesmiřitelných, a nelehká situace někoho, kdo stojí někde uprostřed. Přání míru, smíru mezi lidmi. Jsme někdy tak přesvědčení o své pravdě,  o křivdách, které se nám dějí, že ztrácíme lidskost a víru v dobro.„Naděje není to přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl - bez ohledu na to, jak to dopadne.“ – Václav Havel.

Verše se mě zde vcelku dotýkají jistou naléhavostí a přáním míru, jestli jim dobře rozumím. Trochu mě mrzí, že tato báseň nemá více reakcí. Nemusí se líbit, ale rozhodně stojí za komentář. Rád jsem se zde stavil.