Sh11,

jsem ráda, že tady má pořád tolik lidí zájem o vázané verše.

Já píšu většinou jambem, zpravidla pětistopým, hodně také daktylotrochejem. Daktyl a alexandrín používám čas od času. Trochej mi připadá až příliš snadný.

Kdyby sis chtěl o vázaném verši někdy popovídat, jsem tady.

Alenakar: dneska je můj šťastný den, od tebe přišel alexandrín, od Orfíka slovo „lícha“. A to jsme v týdnu ještě objevil trochej, daktyl, jamb a vázaný verš. Netušil jsem do teď, jaké může být poezie dobrodružství. Mé pokusy to patrně nevylepší, ale o to více budu němět úžasem, až objevím něco, co mě chytí srdce. Díky!

Sh11,

v pondělí jsem měla chvilku čas a tak jsem se pokusila vytvořit básničku pro tebe z onoho povinného veršíku "v hrsti držíš sny od stínů zaprášené". Napadlo mne udělat z toho alexandrín:

Závislost

Kumšt hodně znamená, leč rozhodně dnes - vše ne...

Chceš přece taky žít, ne jenom básně psát!

Když ( v hrsti držíš sny od stínů zaprášené ),

zas ptáš se: vzbudit je, či nechat je už spát?

Jsi pouze Básníkem, co hledá zašlou Krásu,

jen jí se opájí a ptá se na kouzlo?

Ač nemáš na chleba, ba někdy ani na sůl,

přec lovíš zas a zas, co z prstů vyklouzlo?

Chceš držet v hrsti sny od stínů zaprášené,

v ráz odfouknout ten prach a vzkřísit veršů jas.

Hlad, žízeň nevnímáš, když hurikán se žene,

to Velké Umění, co bohy dělá z nás.

...Samozřejmě jde o textík velmi ironický.

Phil,

počítačová klávesnice je moc tichá, ale starý psací stroj by si s datlem rozuměl.

Mnozí japonští haikaři nosili v torně papír a tuš. Zapisovali si v přírodě, co je právě napadlo a přimalovali k tomu třeba rozkvetlou kytku nebo snítku bambusu. To ticho, které z těch obrázků vane...

Marku,

kéž by to tak bylo. 

Zajímám se o ptáky a viděla jsem už dost vácných druhů, ale datla na vlastní oči ještě ne.

blackie,

vím, že dnes hodně lidí psací stroje sbírá. Ale Consul je ještě dost nový. Ten bych nechala zaležet. Za čas bude mít mnohem větší cenu.

Sh11,

ano - je to touha po starých dobrých časech... Ale ani tehdy, době, kterou jsem já sama ještě zažila jako dítě, asi nebylo možné napsat nějaké vynikající sbírky v ústraní.

Psát skvělé básně v ústraní si možná mohl dovolit tak ještě čínský básník Chan - šan, ale to je už dost dávno.

sveřepko,

jsem ráda že se líbí a v novém roce ti přeju, ať se podaří napsat, co sama napsat chceš.

Markel,

jsem ráda. Díky.

Jam,

představovala jsem si taky skladbu pro dva psací stroje. Na jednom psacím stroji by psal svou báseň On, na druhém Ona. Mohlo by to znít jako stepařka a stepař v šantánu.

Někteří básníci, ti kteří mají smysl pro humor, jsou léčiteli i dnes. Myslím tím humoristy, recesisty ale na druhé straně i baladiky, kteří pomůžou lidem vyplakat se. 

...Podle mne je nejhorší, kdyš básník v depresi chce svou deresi přenášet i na čtenáře. - Expresionismus, to je často, jak se dnes říká "masakr". Začalo to Traklem a Bennem pokračuje to dodnes.  Hlavně, že autor "velmi působivě" vylije na papír své emoce.  

Líbí se mi, kolik prostoru jsi zde nechala pro vnímání datla jako metafory. 

 Deštné pralesy mizí, svět je v mnoha podobách v nepořádku - ale Tvůj datel je všudypřítomný - a slibuje uzdravení... 

Mi se moc líbí, moc. Taky o něm kdysi psala. Vím, kde ho najdu, ten zvuk...Nikdy mi to psaní všemi deseti nešlo. Učitelka mi dala jedničku. A já přemýšlela, proč. Lítost je na prd. Myslím si. Spíš ubližuje. 

vlastním kufříkový psací stroj Consul....ale už bez pásky

Je smutné, že si básníci nemohou dovolit nový psací stroj. Nebo to je stesk po starém dobrém světě a touha po Šedých přístavech?

Datel ťuká do tabletu

Sklo tabletu svítí

Básník ten je na tabletu

Tablet bude v (opravn(m)ě)

Jo!

* moc

Básník jako léčitel? Ano. Někteří starší členové mé rodiny měli ve zvyku recitovat, citovat, zpívat operetní i operní písně. Jen tak spontánně. To je z toho, jak se dříve po večerech předčítalo, poslouchalo rádio, chodilo tancovat a co si zapamatovali, při společné práci opakovali.

Psací stroj uměl pěkně doplňovat i jiné zvuky. Pamatuji si například skladbu pro psací stroj, kterou hráli jednou na silvestra, ale  nemůžu ji  najít.

A když básník udeří na správnou strunu.....

I na klávesnici PC se dá "datlovat".

„Co úder zobákem,

to úder do písmenka!“

To nevypadá na dvouprstový systém… :-)