Večer s Baudelairem (Verše na tkaničku)

taktedy, máš pravdu, cítím ten nedostatek podobně. Řešila jsem to tady v jednom delším komentáři, napadaly mě jiné, líp se rýmující varianty, ale nakonec jsem to nechala tak...

Biskupe, moc děkuju ;)

Pěkné...jen to slůvko "seš" to rozhazuje .)

Přestože se rýmuje se slovem "cituješ": )

Pro mne skvělé..

Janino, to je pamlsek!

Zuzulinko,

to musíš dokázat na konkrétním díle, co tak svrchovaně o někom plácneš. Pokud to bylo myšleno na mou adresu, což jistě bylo, protože nikdo jiný tuto básničku takto nekritizuje, tak si vyber některou z mých básní a napiš k ní svůj komentář. Se svým tvrzením jsi ale v nevýhodě, protože tě v návštěvách svých básní nenacházím. Možná jsi i výjimečně někde byla, tak prosím o nějaký ten férový rozbor. 

Jelikož je to jen o bábovičkách (na písku) nemám potřebu ti do té tvé šťouchat svojí lopatkou. Navíc, když vím, že jsi ji vyklopila ne pro tátu, ale pro kluka, který už drandí na koloběžce a jen občas u pískoviště přibrzdí... jo, citovky. Taky mě dojímáš, kočko.

já moc nemám čas číst všechny zdejší kritiky, ale fascinuje mne, když rýmy kritizuje někdo, kdo rýmovat neumí vůbec anebo rýmuje velmi špatně... to je skoro jako staré známé "zloděj křičí, chyťte zloděje"... mě se to moc líbí tahle věc:-)

Já se pohybuji ve vyšších uměleckých dimenzích, jak Vám mám co vysvětlit, to je věc vnímavosti a chápavosti čtenáře. K cizím dílům se vyjadřuji dle svého vidění a cítění. 

Co se týče rýmů, tak tam zapracovávám víc, než třeba jen shodu poslední slabiky. Sleduji do jisté míry i soulad toho, co předchází rýmovaným slovům. Zajímá mě dokonalejší rýmování veršů básně, které je i v jednotě s jejím obsahem.

Kritizoval jsem také exkluzívní básnické výtvory, třeba Máchu? Tak to z mého pohledu oprávněně a myslím, že jsem i dostatečně vysvětlil proč. 

Pane Litartsi, podobné rýmy se v české poezii běžně vyskytují a jsou  v přehledu české prozodie věcně charakterizovány a zařazeny. Nikdo vám nebrání hodnotit rýmy z hlediska jejich exkluzivity, takových směrů už tady bylo!, tedy z hlediska upřednostnění nebo potlačení některých typů rýmů atd. Ale z vašich kritik toto hledisko není patrné. Vy pálíte ad hoc. Navíc jste kdysi kritizoval i exkluzívní výtvory . Jak vám pak má někdo rozumět?Proč si myslíte, že vaše básničky jsou nesrozumitelné? Já myslím, že jsou srozumitelné až dost. Vyjasněte nejdříve své postoje. Pak můžeme debatovat. Jinak to nemá smysl.

Pane Safiáne vím, že Baudelaire se čte Bodlér. Jenže zde toto zapojení překladu Baulairova verše obsahově nejde dohromady s textem básně. Rýmy "Bodléra-nevěra" nebo "zase slova-papírová" mají sice shodu slabik, ale horší souznění.

Já rýmuji podle záměru a typu básničky, ale pokud nerozumíte obsahu a sledujete jen jeho formální projevy, jste ve slepé uličce.

Pane Litartsi, vy zřejmě čerpáte z paprsků luny. Baudelaira / nevěra je normální grafický rým, který dvouslabičnou shodou plynoucí z výslovnosti (Bodléra / nevěra) i rytmickou shodou dvou podle výslovnosti tříslabičných slov, odpovídá českému úzu. Podobně rým zase slova / papírová. Nevím, jestli jen tak prudíte nebo si z autorky a čtenářů utahujete. Vím jen, že vy sám ve svých rýmech české prozodie příliš nedbáte a rýmujete tak, až je to roztomile komické. Já to tak chápu, ale někdo by tento způsob mohl, jak svědčí vámi smazané připomínky pod vašimi básněmi, považovat za diletantismus.

Jiná věc je, pokud vůbec nějak rozumím vašemu vyjadřování, použití překladu Baudelairova verše. Tady lze jistě polemizovat. Ale vy jste žádné důvody neuvedl. Možná vám vadí, že tento verš je v českém alexandrínu, zatímco autorské verše mají jiný rozměr, že alexandrín má přesně určenou pauzu na nádech uprostřed verše, zatímco autorka s ní volně pohybuje. Možná vám vadí něco jiného.  Já si myslím, že verš odlišné struktury, dokonce i metra, je možné použít v každé básni. Potíže to může méně zkušenému čtenáři dělat jen při prvním čtení. Jeli tento verš do básně přímo zakomponován, např. rýmem, pak je třeba, aby tu byla vzájemná snášenlivost. Zde v obou případech je metrum jambické, v obou případech je verš dělen pauzou, která vedle praktické stránky působí jako jez, rýmy jsou v obou případech nepřízvučné - ženské a rýmující se verše mají dokonce i stejný počet slabik. 

Janino, tak to je. Snad jen dodám, že sis rýmování ještě ztížila trváním na souzvuku dvou slabik i u mužského rýmu, i když česká "norma" připouští i souzvuk jednoslabičný (v případě, že se rýmuje alespoň jedno jednoslabičné slovo). Jinak se mi básnička líbila.

po tobě stýská se mi ne to není lež //vždyť místo polibků mi dáváš zase slova//tvůj pohled skleněný je duše papírová//a city - ty své city jenom cituješ

a city -  i ty svoje jenom cituješ

tech. Napadlo mě, že ses možná podvědomě vyhýbala konkurenci tvarů chci/chceš, tak se cítím povinna upozornit, že o ní vím. Je zároveň zužitkovatelná. Má dáti / dal. Jedním verš začíná, druhým jiný končí. 

(Patří k sobě, tvůj nápad. A bez depky. Chlámu se tu v kýči utonulému vraku, hned mi naskočila spojitá představa.) 

Silene, to je KRÁSNÝ. Samozřejmě to nejsem já, ale smekám hluboko... ještě z tebe dostanu depku, jak jsi dobrá :-)

edit. řádkování

. Jani, napadlo mě řešit třebas následovně (samozřejmě implementace vlastního stylu, jak jinak). První sloka je skvělý nástřel, stávající pointy bych se nevzdávala, potvrzuji.

po tobě stýská se mi přestože tu chceš

vždy místo polibků mi připsat na můj účet

tvůj pohled zasklený je papírová duše

a city ‒ svoje city jenom cituješ

Mě se naopak spojení Baudelaira-nevěra líbí, i to, jak jsi se s celou hrou dokázala popasovat. I „hack“ ten předmětný verš citovat, a tím trošku „obejít“ zadání, je fajn. Pro mě osobně to je překvapivé řešení, které mě nenapadlo. A nejvíc se mi prostě líbí, že jsem, snad, pochopil, o čem básnička je, což pro mě není vždy samozřejmé a o to víc to ocením.

Kazí to hned ten Baudelaire, který obsahově do básničky nepatří (navíc rým Baudelaira-nevěra!). Také překlad jeho verše versus rýmovaný následný verš autorky. V druhé sloce se tluče hovorové "tu seš" s ostatní spisovnou řečí sloky. Problematické jsou i rýmy "zase slova-papírová".

Muamarku, vím, že by se slušelo za výběr poděkovat, ale upřímně řečeno z něj nemám radost, protože je evidentní, že ty verše jsou načrtnuté narychlo (zábavné cvičení na zadané téma), proto jsem je taky vložila pouze do Dílny. Obávám se, že tohle ocenění může tak akorát kazit vkus čtenářům. Možná by bylo lepší, kdybys pokračoval v ignorování mých básní, jako jsi to dělal doposud. Díky.

Safiáne, děkuji za zpětnou vazbu. Té slabiny jsem si vědomá... a čekala jsem, co na to nezaujatí čtenáři. Přesně tenhle rým seš – cituješ cítím jako nepovedený, i když zrovna u tebe občas vídám „obhajobu“ gramatického rýmu. On ale opravdu nezní dobře. Hovorové tvary občas používám, zdá se mi, že se tím tak nějak víc přibližuju skutečnému životu (jejda, to zní blbě). Ale zrovna tady se to opravdu nehodí, protože je to jediný hovorový tvar v celé básni (a vedle citovaného vzletného Baudelairova jazyka je to už úplná pěst na oko).

Proč jsem to sem tedy vložila, když s tím sama nejsem spokojená? Holt se mi v hlavě usadilo to spojení „city jenom cituješ“, připadalo mi dobré, možná to znáš, tak jsem hledala způsob, jak ho zachovat a přitom zachovat i to jeho postavení na konci verše, protože tím je zdůrazněno. No a lepší rým jsem nenašla...

Kdo píše vázaným, určitě to zná, že výsledný tvar je kompromis. Kolikrát se kvůli rýmu vlastně promění celá báseň, zamíří jiným směrem... Zvažovala jsem jiné varianty, např.

„po tobě stýská se i když tady jsi /(...) city jen cituješ jak staré dopisy“

nebo: „po tobě stýská se mi přestože jsi tu /(...) lásku jen cituješ jak frázi bez citu“

a pořád mi připadá, že to jen rozmělním, že to nemá ten „náboj“ jako původní verze, i když nedokonalá.

Dávám to sem pro čtenáře, kdyby je to zajímalo - když Dílna, tak Dílna. A všem děkuju. Nechcete se taky přidat ke „tkaničkové hře“?

city cituješ....to zní dobře .)

Marku, spolu s tebou to tak v této chvíli nevidí 16 tipujících. Hlas lidu, hlas boží. 

Marku, spolu s tebou to tak v této chvíli nevidí 16 tipujících. Hlas lidu, hlas boží. 

Safiáne - ta báseň je psaná v přímé řeči, tam bych nespisovný tvar neviděl jako nevhodný. Naopak, dle mého jí dává spád...

Pro mě nádherně zpracovaná citová prázdnota a povrchnost. V pár řádcích vystižena toxicita - bravurní...

Bohužel, první a čtvrtý verš  druhé strofy jsou spojeny divným rýmem, který je navíc založen na nesprávném mluvnickém tvaru, který by možná mohla připustit hovorová čeština. Uspěchalas to. 

Tohle je super!

...svoje city jenom cituješ... Zvlášť druhá půle se mi líbí. Já bych se přimluvil. Je to těžké když si jsou dva dlouho na očích, v tom dokonalém koutku světa to snad ani jinak nejde, bez ponorkového vidění. Je dobré se občas po tom druhém jen tak letmo poohlédnout, když o tom neví, a dají se stopy po úsměvu najít. Mnohdy to zahřeje víc než okaté důkazy lásky.

Na tebe nezvykle civilní 

(Jani, kdež, z mé strany žádná zásluha, jen tlampač či štafeta k běžné a tradiční poetické praxi. Jsi rychlá.)