Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNa břehu (Verše na tkaničku)
Autor
Sh11m11
Vybral jsem si verš: „Vrak slunce utonul v své krvi, která dýmá“
Vrak slunce utonul v své krvi, která dýmá
přes řeku podzimní, s tou mlhou přijde zima.
Po zimě nakonec by mělo nastat jaro,
zalezlá za nehty tam kojí jeho čaro.
Po noci roztáhne si léto svoje křídla,
na křídlech odletí pryč hejna, než by zřídla.
V podvečer utone vrak slunce zase v krvi,
na břehu vysokém snad slzy smočí brvy.
2 názory
Alexandrín v překryvu se šestistopým jambem, jen to šplouchne. Časosběrné údaje dokládají, že autor se s rozhraním matematické lingvistiky a verbální matematiky (che) vypořádal dřív, než si sám myslel. Výsledek mírně mechanický, sem tam nějaká interpunkce zase plave po hladině do fuče, ovšem řekla bych, v základech klobouk dolů, nu, anebo přiložila vektor k dílu i síla metra Charlesem vyjádřená. S určitostí přítomno poetické vidění, jež mě oslovilo u autorovy práce hned při prvním průsečíku, tak tady zaškrtnu v rámci diskutabilní semipermeabilní propagace onu kolonku v testu cermat, snad se trefím. Jde o činnost náročnější než vyplňovat formulář sčítání lidu.