Na Písmáku publikuje 52 tisíc autorů, 469 tisíc textů, miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Po letech "doma"
datum / id13.01.2023 / 538727Vytisknout |
autorAlenakar
kategorieVolné veršeDalší dílo autora
témaPsychologické
zobrazeno185x
počet tipů20
v oblíbených0x
Po letech "doma"

 

Po letech "doma"

 

Dům, kde jsi vyrůstal...

Po letech stojíš ve známé čtvrti

a okna ve třetím patře

září za oponou z deště

a siluety cizích lidí

za nimi plavou sem a tam

jako tuleni v akváriu.

 

Jsi už jen divák,

co vůbec nechápe

       němý film za sklem,

jsi pouhý zevloun,

co tady poněkud podezřele

postává na mokrém chodníku

a chystá se možná vykrást byt.

 

Osud ti něco dluží?

Něco sis tady zapomněl

ve stěnách,

v prasklinách na stropě,

v půlnočním vrzání parket?

 

Postrádáš komické

       dětinské sny,

bez kterých jsi jen ztracený

pionýr v džungli?

Hledáš tu

 krabičku poslední záchrany

     kompas a tajnou mapu?

 

 

 

Přízrak

 

V prodaném bytě

nejspíš vídávají

tvůj strašidelný přízrak,

jak stojí u okna ložnice

a shlíží z třetího patra

dolů na asfalt

a pozoruje rozsvícená auta.

 

Vysoká štíhlá postava

se sklopenou hlavou

se možná trochu podobá

hřbitovní soše anděla.

Vždy se jen zjeví před očima,

pak mávne křídly

a zelený bronz

se na sekundu změní

v obláček hasnoucích světlušek.

 

I motýlům se stýská

po kukle, ze které vylétli?

 

 

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

20.01.2023 08:32:00dát kritice tipAlenakar

Rem,

pokud se ti o nějakém místě opakovaně zdá, nelze vyloučit, že se na tom místě zjevuješ a citliví lidé tě tam mohou uvidět. Přemístí se tam tvé astrální tělo. Astrální tělo je jakási optická "idea osobnosti". Nestárne. Vypadá stále zhruba na třicet let. Ten hřbitovní anděl v mé básničce ale nemá s astrálním tělem nic společného.

19.01.2023 11:20:19dát kritice tipRem

Aha, to mě vůbec nenapadlo, že by to mohlo být myšleno takhle.. je pravda, že o okultismu vůbec nic nevím... Doufám, že se nikde nezjevuju teda. Každopádně děkuju za rozšíření obzoru.. 

19.01.2023 10:06:21dát kritice tipAlenakar

S tím přízrakem je to úplně jinak, Rem. Kdo se trošku zabývá okultismem, určitě četl o případech, kdy se člověk zjevuje v bytech, o kterých se mu zdá, nebo o kterých sní, nebo na které vzpomíná.  Přízrak je tedy stejná postava, která figuruje v první básničce dole pod okny na chodníku. 

18.01.2023 09:12:14dát kritice tipRem

Nechce se mi číst předchozí, tak hrozí, že někoho zopakuju. Přízrak... člověk to tak nějak vnímá, ty předchozí, že jo, že u toho okna stál někdo před ním (napadne tě to), baví mě, jak to chytáš z druhý strany (že i ty jednou pro někoho). Asi neznám takový to, že by mi někdy chyběl byt, ve kterém jsem před tím žila. Asi to nové místo bylo vždycky nějak lepší. 

16.01.2023 09:29:24dát kritice tipAlenakar

blackie,

vzpomínám si na jednu dávnou televizní povídku, ve které rodina tajně přestavovala dům, zatímco dědeček byl v nemocnici. Když se děda z nemocnice vrátil a viděl, co mu provedli s domem, šel raději do domova seniorů.

16.01.2023 09:07:45dát kritice tipAlenakar

hanko,

bohatší lidé, nebo taky ti, co se hodně zadlužili, chtějí většinou vlastní dům podle svých představ. V "našem" satelitu se střídají montované domečky jenom tak za dva miliony s pseudofunkcionalistickými vilami, které jako by chtěly trumfnout prvorepublikové továrníky. Ne každý je schopný takovou megavilu dostavět, jedna asi pět let trčela, protože to trvalo dost dlouho než někdo koupil rozestavěný dům za 20 miloionů.

Sledovala jsem dost dlouho a podrobně prezidentskou volbu a tak už mám aspoň jakous takous představu, kdy bydí Babiš. Bydlí v Průhonicích, v dost podobném satelitu jako je ten náš. U nás ale nedominuje zámek a světoznámá sbírka rododendronů.

15.01.2023 13:06:55dát kritice tipblacksabbath
redaktor prózy

nostalgické...já to tak mám s chaloupkou babičky...ale už je přestavěná na "mastňácké" sídlo:-(

13.01.2023 11:14:53dát kritice tip8hanka

máme to podobné...bývam v tehlovom byte zo šesťdesiatych rokov na brehu Váhu, tu sa prakticky nič nemení a tam, kde som vyrastala, pribúdajú vily, menia sa ulice, polia, záhrady...nič už nie je ako predtým...niet sa ku komu/čomu vrátiť...

13.01.2023 11:10:23dát kritice tipAlenakar

hanko,

já mám to štěstí, že pořád bydlím v rodinné chalupě, v bývalém statečku z roku 1883. Okolí už ale vypadá úplně jinak a tam, kde dřív byla rozlehlá pole bez plotů, částečně naše, částečně sousedova, vyrůstá satelitní městečko. Je paradoxní, že cihlák ze šedesátých let na okraji panelového sídliště ve velkém městě,v němž jsme bydleli, je teď ve čtvrti, která se už nemění, zatímco okolí naší rodinné usedlosti se mění rok za rokem a na bývalých polích, následně pak zahradách pro zahrádkáře, teď vyrůstají stavby, které opravdu dokážou překvapit. Nevěřila bych, že se zakonzervovaná šedesátá léta stanou "retroostrůvkem" v měnícím se světě, zatímco bývalý venkov vykročí v sedmimílových botách do 21. století.

13.01.2023 10:58:09dát kritice tipAlenakar

srozumeni,

bývám nostalgická a snažím se to spíš tlumit. Těší mě ale, že má někdo podobné pocity a že je můžeme sdílet.

13.01.2023 10:54:41dát kritice tip8hanka

mám veľmi rada  "odžité" príbehy v básňach, aj tento je mi veľmi blízky i keď to mám naopak...bývam v byte na prvom poschodí, rodičovský dom nám už dávno nepatrí a keď idem na cintorín, bojujem sama so sebou, či ísť aj na "našu" ulicu, dom sa už na ten náš vôbec nepodobá, potiahnutý do výšky o jedno poschodie, zmizli schody, predzáhradka, orech na dvore, stromy v záhrade, nič blízke domovu...často sa mi však vracia v snoch...a ráno s privretými očami nechávam doznieť...jediné, čo zostalo spoločné je bývanie neďaleko Váhu, dnes ho mám ešte o pár krokov bližšie...

"

I motýlům se stýská

po kukle, ze které vylétli?"

 

13.01.2023 10:29:22dát kritice tipsrozumeni

To je krásné...Tyhle pocity také znám, jen bych je neuměla dát takhle na papír...***

13.01.2023 09:01:57dát kritice tipAlenakar

Jam,

člověk jede do velkého města něco vyřídit a pak se zastaví tam, kde se původně ani zastavit nechtěl. "Pachatel se vrací na místo činu".

13.01.2023 08:59:40dát kritice tipAlenakar

reko,

v mém případě jsou asi nejúspěšnější vázané verše, vlastně nezhudebněné písňové texty, které vůbec nejsou osobní. V tomto měsíci byla zatím nejúspěšnější  "Silueta", básnička o stařence, na kterou všichni zapomněli. Napsala jsem to, ačkoli já ještě stařenka nejsem a opuštěná taky ne.

Mnohdy se mi stalo, že něco doopravdy autentického úplně propadlo. Nejspíš v tom byly pocity, které čtenáři nemohli sdílet. Příliš "zvláštní" pocity.

13.01.2023 08:51:44dát kritice tipAlenakar

Čudlo,

jsem ráda, že tě bavilo ty básničky číst.

13.01.2023 08:42:17dát kritice tipAlenakar

Zajíci,

já v podstatě žiju na jednom místě prakticky od narození. Byly ale doby, kdy jsem žila vlastně na třech místech současně a na každém z těch míst jsem byla trochu jiným člověkem. Bylo to docela obohacující.

13.01.2023 06:49:18dát kritice tipJamardi

Něco asi hledáme, když někam chodíme nebo si něco představujeme.

12.01.2023 20:13:59dát kritice tipreka

Alenakare, ta inspirace skutečností je v té básni právě vidět, působí prožitě, to je na ní dobré.

12.01.2023 19:29:03dát kritice tipČudla

Hezké počtení. /*

12.01.2023 14:01:06dát kritice tipZajíc Březňák
redaktor prózy

Tak to chodí... Málokdo žije v dnešní době celý život na jednom místě, v jediném domě jako moje matka.

12.01.2023 11:09:00dát kritice tipAlenakar

kadeřavá,

možná nejvíc bolí, když už nemáš klíč od domovních dveří.

12.01.2023 11:04:47dát kritice tipkadeřavá

Někdy ty návraty bolí

12.01.2023 10:34:53dát kritice tipAlenakar

Luzz,

jsem ráda, že mě čteš a díky za názor.

Tyhle kousky jsou poměrně osobní a proto jsem si při psaní trošku "pustila pusu na špacír". Když píšu velmi úsporně, což se mi taky občas stane, mívám obavu, že čtenáři vůbec nepochopí, co jsem chtěla říct.

12.01.2023 10:18:16dát kritice tipLuzz

hezký slova, ale je jich moc; příliš rozmělněné na můj vkus. možná spíš základ pro prozaickou miniaturu.

líbí se mi závěrečný dvojverší, i když ta analogie domova, příp. prodaného bytu a kukly není moc přesná... ale nejspíš jen můj problém.

 

12.01.2023 10:13:04dát kritice tipAlenakar

reko,

ta básnička je inspirovaná skutečností.

Už před nějakou dobou jsme prodali  byt po rodičích. Do té doby jsem byla zvyklá pobývat ve dvou světech, ve velkém městě a na venkově. Dnes jsem uvízla na venkově a připadá mi, že je mně jen půl.

12.01.2023 09:51:20dát kritice tipreka

Melancholické verše, povedené.

12.01.2023 09:21:28dát kritice tipAlenakar

Kočkodane,

a proč by ne?  Člověk jen musí rozumět motýlí řeči.

12.01.2023 09:16:41dát kritice tipKočkodan

Od babičky jsme se mohli dozvědět mnohé, ale například taková babočka nám otázku stran kukly nezodpoví asi nikdy.



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2023, provozuje Dobrý spolek, pravidla Wiki of 21st century Letní dětský tábor