per_zay,

díky za projev uznání.

hmmm ... T

V tom lokále budeš vždy vítán, Radku. Díky.

Je to moc pěkné, úplně vidím ten lokál, jak z Hříšných lidí města pražského a k tomu hraje harmonika tklivý šanson s Tvým textem.

Jene Dvorský,

děkuji za komentář jako z devatenáctého století... 

Vikář , harmonikář - to aby zapsal kronikář.

Marku,

moc děkuji za výběr. Ano - pochmurná a zároveň ironická atmosféra... Šlo mi o temnou grotesku, která je ale víc roztomile bizarní než temná.

Zuzu,

když si děj představuješ v nějaké konkrétní hospůdce, tak je to skvělé. Znamená to, že sis tuhla básničku vzala za svou a to mně opravdu těší.

k půllitru  moku usedl i pan vikář,  roztomilou Barušku zahrál harmonikář už ve dveřích.. zpěv nese se šenkem, duchovní na ledu tenkém, neví, zda smát se  není hřích..  :)

Toto je opět text, který je holdem vázanému verši - a současně by šel zpívat (viz refrén o krčmách a kartouzách). Má parádní pochmurně výsměšnou atmosféru. Snáší se jako jarní déšť na stále ještě promrzlo zem... 

já myslela, že myslíš konkrétné hospůdku, no... a Radůza jasan, párkrát jsem na ni byla - naposled v ostravském Parníku tuším, nebo někde tam okolo... :-)

Abakusko,

já taky moc nemusím hospody, ale hospodská muzika mě někdy baví.

Radovane,

díky za výběr.

Tím svým komentem jako bys popisoval techniku akvarelu, která je mi velmi blízká.

Zuzu,

Radůza je sice pražská rodačka a dlouho žila v Jeníkovicích (kde je patrně hodně českých Honzů), ale myslím, že je natolik kosmopolitní v tom dobrém smyslu slova, že zapadne stejně dobře do Varšavy jako do Ostravy nebo do Brna. Výhodou folku a možná i šansonu je to, že může být tak trochu nadregionální a nadnárodní.

Čudlo,

opraveno. Díky za upozornění.

Vesuvanko,

jsem ráda, že se líbí a děkuji za típek.

Zuzulinko,

chěla jsem jen namalovat roztomilý obrázek, tak trochu jako od Chagalla, kde lítají vesničané a milenci v povětří...

supizme,

díky. Jsem ráda, že se ti to líbí a že tady má tolik lidí pochopení pro "šansonový" styl.

blackie,

harmonika patří k folku i k popu a ta foukací dokonce i k blues.

Když jsem ještě trávívala zimy ve velkém městě, byli tam na náměstí žebraví harmonikáři z Rumunska. Hráli výborně, ale nikdo si jich moc nevšímal.  Žebráci ve velkých městech - to je vůbec kapitola sama pro sebe. Našinec z Vyhnálova z nich občas bývá jako u vytržení.

...jo..harmonika (taky jsem na ni hrávala)....u nás vyhráváj hudební nosiče

ja nemusím krčmy, dychovku a harmoniku iba so slušným odstupom.Ale napriek tomu všetkému sa mi to páči.

lehce, lehoučce, zdánlivě snadno položené, profi 

Moc pěkné.

Pěkné, TIP

jo, no, ale když já nevím, kde to je... ale vzhledem k tomu, že Radůza je od Prahy... tak bych to měla malinko z ruky na to nakouknutí, no:-)

Hodně dobrá věc!

Zuzu,

jen tam nakoukni. Na harmoniku tam hrávají Jim Čert nebo Radůza.

Díky za típek

jo, to je hezké, úplně v tom dešti stojím... a ačkoliv hospody nemám ráda, tak do téhle bych i nakoukla... 

Pěkné.  P. S. Oprav si ve 4. verši  krčMy.. /*

Jam,

někteří faráři asi pijí, ale moc jich nebude. Svědčí o tom to, že ženy se dožívají v průměru o dost vyššího věku než muži, ale katoličtí kněží se zas dožívají vyššího věku než v průměru ženy.

Diano,

harmonika do hospod patří a je to dost oblíbený nástroj některých písničkářů. Vzpomínám si na Nohavicu nebo na Radůzu a taky na Jima Čerta, ze kterého byla anglická královna, při návštěvě u Havla, docela konsternovaná.

Kočkodane,

ženy by to jistě uvítaly.  Často ale chlapi dělají obojí: pijou i píšou básně. Vzpomínám si na Vysockého, kterého zabila vodka, jako mnoho Rusů, ačkoli byl skvělým básníkem. U nás by Nohavica nebo Plíhal taky mohli o alkoholu ledacos vyprávět a jeden z našich největších básníků - Holan, taky nebyl zrovna abstinent. ...A tak dále, a tak dále...

No, slyšela jsem říkat řádové sestra, že hodně zpívají. A pití? Faráři pijí, v klášterech nevím.

Hezké, veselé *

Asi by neškodilo, kdyby chlapi trochu míň pili a trochu víc psali básně.

Goro,

díky za típek. Tvoje hodnocení je celkem přesné. Moje básničky Harmonika a Pašije obracejí dvě dekadentní básně Alexandra Bloka v jejich opak, obracejí je od negativnímu pólu k pólu pozitivnímu. Myslíš, že je to svatokrádež?

Má starosvětsky rozvernou náladu.