Markel,

nemyslím, že by "každý psal svůj příběh". Je to jen jedna z floskulí moderní literární kritiky. Někdo píše o sobě, jiný vůbec ne, někdo o sobě jednou píše a podruhé zase ne. Pokud se spisovatel che vyslovit k otázkám své doby, nebo třeba dokonce k nadčasovým morálním problémům, nepotřebuje do děje vplétat své ego, nepotřebuje psát o sobě. A básníci? Tady na Písmáku se začínajícím autorům dokonce vřele doporučuje, aby psali hlavně o sobě, o svých pocitech, nadějích, touhách a smutcích. Ale copak je to nutné? Pokud píšeme třeba písňové texty, můžeme je vkládat v duchu do úst zpěvákovi nebo zpěvačce, se kterými nemáme nic společného. 

prý mám zvláštní smysl pro humor, nejsem komiksový básník :-)), myslím, že každý píšeme svůj příběh a vtělíme ho do stromu, pole, zvířat ...., takže píšeme vlastně vždy o sobě, o našem vnímání světa

Markel,

ty jsi komiksový básník?  Já jsem psala o Bukowském a taky trochu o sobě...

Já ovšem ve svých básních sama vystupuju jen vyjímečně. Málokdy píšu verše v ichformě a když ano, jsou to většinou obrázky z Vyhnálova.  Bukowski psal v ich formě skoro vždy. Poezii i prózu. Ve svých básních i povídkách fungoval pod jménem Chinaski. 

pěkně jsi mne ve své básni vystihla, ačkoliv se neznáme :-)) *

blackie,

kdysi jsem kreslila komiksy, takže se k nim čas od času vracím.

Evženie,

jsem ráda, že se líbí. Díky.

Čudlo,

Bukowského tady před pár lety uvádělo jako svůj idol mnoho autorů, což platilo ještě, když jsem sem přišla, v roce 2014. Pak se ale rychle vytratil nejen Bukowski, ale i jeho epigonové. Ještě dnes jej občas někdo uvede jako básníka č.1, ale na jeho vlastním díle se tenhle vzor vůbec neprojeví.

Zajíci,

kdyby jen "barvité metafory"...  Myslím, že ti nejortodoxnější američtí křesťané pálí jeho knihy na hranici ještě dnes, tak jako další a další vydání Harryho Pottera nebo CD Madony. Dnešní doba je zase mnohem prudérnější než byla osmdesátá a devadesátá léta, jen si toho někteří tak nějak nevšimli.

jak jinak než.....perfekto

Líbí se mi to.

Ch. Bukowski je i můj oblíbený autor. /*

Charles Bukowski se dostal i do Star Treku. Ve čtvrtém filmu uvádí kapitán Kirk Ch. B. jako velikána literatury dvacátého století, který rád a často používal nadávky, t.j. "barvité metafory". Je velice zábavné sledovat pana Spocka, jak se pokouší tento styl vyjadřování imitovat. 

Dobře, Zuzano, budu to respektovat. Oslovuji každého tak, jak si sám přeje.

určitě, naprosto souhlasím, jinak jsem Zuzana ten infantilní nick mi bohužel změnit nejde, což mě tedy na Písmáku dost štve:-) 

Zuzulinko,

myslím, že mnoho spisovatelů a básníků si vytvoří literární postavu, do které projektují všechno to, co v reálném životě nedokázali, ale dokázat chtěli a pak skrze své druhé já žijí jiný, úspěšnější a zábavnější život.  Myslím, že i tady na Písmáku je spousta nicků, které ze sebe dělají něco víc, než co ve skutečnosti jsou.

To ale nebyl případ Bukowského nebo třeba Jaroslava Haška. Někteří spisovatelé toho sami prožijí tolik, že to ani nedokážou zpracovat. Hašek umřel strašně mladý, ale CH.B. se přecejen dožil vyššího věku a jako stařec už často mohl jen vzpomínat nebo nechat jednat své kdysi reálné já tak jako za mlada. Byl asi tím starým Bukowským už pouze napůl ve vzpomínkách a napůl ve fantazii.

Marku,

starý Bukowski píše v mnoha básničkách o tom, že když nic nového neprožívá, nemá vlastně o čem psát, takže zas bude muset vyrazit do ulic. Ale vyrazil vždycky do hospody, na box nebo na dostihy, když už pominu tradiční pornografické detaily z "krátkodobých vztahů" ?  Je jeho deklarovaná absolutní autenticita skutečnost?   Velikášský "lidový" spisovatel a básník, notorický alkoholik, proutník, rváč, milovník koní a chovatel koček a navzdory armádě prostitutek, kterou za život poznal i otec a manžel, milující vážnou hudbu, zejména pak Jeana Slibelia... Není to dostatečný svéráz, dostatečně "samočinná" literární postava, aby si mohla žít svým vlastním značně stereotypním životem?       

Já se spíš pokouším den za dnem mětit. Aspoň trošičku.

Kočkodane,

taky si ve skrytu duše myslím, že tohle dílko nemá sebemeněí šanci. Ale je už konec měsíce a každého víc zajímají Babiš a Pavel než Bukowski, natožpak nějaká Alenakar a tak mi bude stačit i zájem dvou, tří čtenářů. Ty jsi první, takže supr. Díky.

a kdo z umělců či lidí je jiný? Já myslím, že nežijeme jen své životy, nebo přesněji řečeno - ve smém životě nemáme jen jednu roli - že v sobě naopak  máme všechny, ve kterých chceme hrát... jen málokdo o nich umí vypovědět, jen málokdo je vytahuje na světlo světa...

Zde poodhaluješ mnohé - svůj pohled na svět, vímání člověka, přístup ke slovům. Přitom to není jen prosté vyprávění. Je nevšední a poutavé, jak je už u tebe člověk zvyklý...

Nebudu tajit, že mám o tvé tvorbě už dávno mínění, které není nízke jako obzvlášť zakrslá (i –ý) bonsaj. A toto dílko nemá sebemenší šanci, aby mohlo na mém názoru změnit byť jen nepatrný chlup.