NAŠE NÁHODA

půvab její vůně vlasů pamatuji

úsměv její tváře krásu obdivuji

nepopsatelné kouzlo doteku

krása vášně jako zkrotit řeku

dál a dál jemná hebkost sametu

vymyslet jméno pro onu planetu

chci se topit v ní na věky stále

chci se smát a milovat dále

představa bolesti náhlé ztráty

přetrhnout dva spojené dráty

nelze, nepůjde a nestane se 

nikdy, ať už neopustíme se

láska nás dvou byla pravda náhody

jako nečekaná zrada přinášejíc výhody

jako absurdita to že jsme my právě tady

jako zeleň flory na suché poušti sady

jako součet číslic tvoříc výsledek

jako nepředvídatelný následek

jako mnoho vět bez žádných slov

jako rozžhavený přitom studený kov