Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Šedivý kohout (2. část)

25. 01. 2023
12
24
288

Hlušina zavřel dveře. Odkopl venkovní pantofle a nazul se do kostkovaných papučí.

Asi bych se měla taky zout, napadlo mě.

Pak jsem se zarazila.

Nad botníkem se na mě mračila protivná, opuchlá stařena se zafačovanou hlavou a očima rudýma od pláče.

Bože, pomyslela jsem si při pohledu do nemilosrdného zrcadla. Vážně jsem to já? (...)

2

 

„Nemám zavolat sanitku?“

„To ne. Jenom se mi zamotala hlava.“

„Nechceš nalít vodu?“

„Dám si, děkuju.“

Užasle jsem sledovala, jak cizí člověk krájí dva tenké plátky citronu a hází mi je do skleničky.

„Fakt je ti dobře?

„Jo. Čestný pionýrský.“

Pečlivě jsem si ho prohlédla. I když cítil můj rentgen, který šel až do konečků prstů, snažil se stát nehnutě. Jeho tvář nebyla nepřátelská ani přehnaně usměvavá.

„Víš, kdo jsem, že?“

„Doufám, že ano,“ řekla jsem a pokusila se o chabý úsměv.

„V pořádku. Nikam nespěchej, na všechno si vzpomeneš.“

Nikam nespěchej, na všechno si vzpomeneš, opakovala jsem v duchu. Snažila jsem si vybavit jeho hlas. Marně.

Můj rentgen se zaměřil na kuchyň. Zastavil se u modrého džbánu na vodu.

„Odkud máš ten džbán?“

„Je po tvojí mámě,“ zamračil se. „Chceš dolít?“

„Ne, nemám žízeň.“

„Nikdy se pořádně nenapiješ!“

Radši jsem si ještě lokla.

„Vybavuješ si ještě něco?“ zeptal se.

„Popravdě ne.“

Mlčeli jsme a koukali jeden na druhého. Jako pacient na doktora, fanoušek na vysněného fotbalistu, slepice na svého šedivého kohouta. Pochyby, nevyřečené otázky, úzkost – to vše viselo ve vzduchu – a nemělo nikdy vymizet.

„Potřebovala bych se opláchnout.“

Byla jsem celá upachtěná. Navíc jsem doufala, že v koupelně najdu svůj kartáček na zuby, svoji tužku na řasy, svůj kondicionér, svůj ručník. Nebo něco jiného, čeho bych se mohla chytit.

Chyba lávky.

Nepoznávala jsem nic.

Ulepené a smradlavé dlaždičky mě šokovaly. Začala jsem doufat, že mi nepatří. Protože na mě zíral, umyla jsem si obličej. Ručníku jsem nedůvěřovala, utřela jsem se raději do rukávu.

Dovedl mě do nevětrané ložnice.

„Kdyby něco, stačí zavolat,“ řekl do naprostého ticha.

„Děkuju, ale nebudu rušit.“

Všimla jsem si police se svatebními fotkami nad postelí. Budu je muset důkladně prozkoumat.

Nejradši hned.

Jenže tělo mě neposlouchá.

Jenže tělo upadá do hlubokého spánku.

 

(...)


24 názorů

Aru
před 10 měsíci
Dát tip Biskup z Bath a Wells

ale přátelé jaká koupelna? v dobách kdy vládla šlechta se smetánka vůbec nemyla. já bych to s tím mytím zas tak nepřeháněl. ano, na vánoce kópelka a na narozeniny ruce, ale po operaci to je naprosto zbytečné plýtvání vodou, už dost na to, že bez paruk se stalo módou mýt si vlasy, z člověka se stal jakýsi uspěchaný sportující mýval :D:D:D


Janina6
před 10 měsíci
Dát tip

No, pokud vyloženě neupadala do bezvědomí, tak trvám na koupelně. Zážitek z nemocnice - první sprcha po operaci tě nakopne desetkrát víc než tabletky :)


Gora
před 10 měsíci
Dát tip Biskup z Bath a Wells, Janina6

Dobrá poznámka o koupelně, tam se vydá nejdřív i třeba návštěva:-), hlavně ženského pohlaví.


Biskup z Bath a Wells
před 10 měsíci
Dát tip Janina6

Janina: koupelna - beru a je to dobrá poznámka, ale čekal bych to spíš u někoho, kdo je v pohodě, což teda ona rozhodně není a je ráda, že je ráda... ;-)


Janina6
před 10 měsíci
Dát tip Biskup z Bath a Wells, Gora

Koupelna nic? ;) Skříně s jejím oblečením? (Poznává - nepoznává?) I v cizím bytě nebo hotelu bych se sháněla po mýdle, ručníku, přemýšlela, co si převléknout na spaní... Jasně, všechny detaily čtenáři popisovat nemůžeš a nemusíš, ale logika by chybět neměla. Žena se bude nejdřív shánět po koupelně, až potom po ložnici.



Jdu číst dál.


Jsem zvědavá na další a jdu na ni hned - už ji vidím - popis manžela je parádní..."Vtipné bylo, že jsem si tuhle módní vraždu z osmdesátých let pamatovala."...nejen to.....ani slovo navíc.....tak a teď tu trojku....


dobře, to slyším rád ;)


Kočkodan
26. 01. 2023
Dát tip

Až se objeví trojka, tak si ji určitě nezapomenu přečíst. A budu mít na sobě kalhoty bez stop hořčice.


asi tak.. :-))


ještě králík... ! :)


Aru
26. 01. 2023
Dát tip

ztratit vzpomínky v mládí, veselé rozptýlení; ve staří noční můra :D


díky

musí být blbé být v jádru uklízecí typ a pak koukat na vlastní špinavou kuchyň ;)


Ale tak jo,

radost jsi mi udělal, chvála se vždycky dobře poslouchá, je tam méně těch výrazů, byť jsem to napsal ještě před tvojí výtkou... k ději zatím nebudu nic prozrazovat...


K3
25. 01. 2023
Dát tip Gora

Abych ti udělal radost, tenhle díl se mi zdá podstatně líp napsaný. Ubyly ty výrazy, snad jen ke konci se to zas trochu zvrtlo. K ději začínám něco tušit, jsem zvědav jestli správně. Jen tak dál.


musí to být hrozné...


jj, musí to být mazec


určitě půjdeme do větší hloubky, jen to nechci naservírovat hned na začátku... díky...


Alegna
25. 01. 2023
Dát tip

Zaujalo a těším se na další. Přemýšlela jsem, jak bych své prostředí vnímala, kdybych ztratila paměť ...


Jamardi
25. 01. 2023
Dát tip

Je to nepříjemná situace. Cítím s Alicí. A pro toho manžela určitě také, i když se zatím neprojevuje.


Gora
25. 01. 2023
Dát tip

Asi bych /být autorem/ šla spíš do hloubi její mysli. I když muž-pivař dovede za nepřítomnosti ženy doma udělat pěknou paseku...to je pravda.

Jsem zvědavá na další.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru