Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Požehnání

27. 01. 2023
6
7
253

Mé klidné dny jsou požehnané Tichem. Nesou zlato v hřívách koní. A nepatří šelmě, která v dálce brousí kolem. Pocit z nich je čistá radost. Vzácné koření na trzích. Když je vložím na lékárenské váhy, sotva pohnou jazýčkem. Tak lehké, křehké. Jedny k druhým pokládám je do mozaiky. Mají barvu podzimního blankytu. Čerpám z nich dar odhodlání. Sáhnu po nich do hloubky archivu. Až u dna studny dojdou mi poslední síly.

 


7 názorů

Lubor Vyskoč
03. 03. 2023
Dát tip Bačkovský

Není to "jako", báseň je právě o dočasném odchodu bolesti. Přesně jste to vystihl. Lubor.


Bačkovský
02. 03. 2023
Dát tip

Jako když odejde bolest.


Díky, Luzzi, za kritiku, jsem rád, že tě některé mé texty zaujaly, to nevadí, že ti pak vyprchaly z hlavy :-) Lubor.


Luzz
15. 02. 2023
Dát tip

zmizel mi komentář - pokusím se znovu - tvoje texty jsou zajímavý, když je čtu; všechny ty obrazy a vlákna... ale když je opustím, tak si vlastně nedokážu nic vybavit... možná je ale právě toto smyslem podobných textů - "zachytit" prchavost - i s vědomím, že to nejde... některý věci mají smysl jen tehdy, když probíhají...


Děkuji, Alegno,

jsem moc rád, že ti má krátká báseň sedla. Lubor.


Alegna
27. 01. 2023
Dát tip

I mé klidné dny jsou požehnané tichem a jsem za to vděčná. Hezky vyjádřené, mé duši se četlo samo.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru