Radovane,

dík za uznání. Asi to nechám jen tady.

hóóódně dobrý

Radovane,

díky za impro. Cesta z hospody je můj oblíbený námět. Posílám ti na oplátku jednu ještě nezveřejněnou básničku na tohle téma:

V kruhu

Až vylidní se hospody a bary,

až opilci z nich do tmy vykročí

tam nad kanály, za obláčky páry

po cestě jako horské úbočí,

hluk utichne, snad vytratí se sváry,

až do kopce se budou plahočit

ti bodří "hoši" kolem noční fary,

až astma a věk si je ochočí,

až každý z nich se bude cítit starý,

snad vyhrknou jim slzy do očí...

Těch planých slibů! Samé láry fáry.

Kdo dokáže sám zkruhu vyskočit?

cesta z hospody

měsíček ve tvářích

hvězdičky v hlavě

Silene,

tu Holanovu metaforu znám. Je krásná.

O jiskřičkách ještě přidávám jedno starší haiku, které se mi nechce nikde hledat, tak jsem si ho raděj zformulovala znovu. Když si člověk pamatuje nápad, haiku se dá se dá vždycky napsat znovu a trochu jinak:

Letní táborák -

Jiskřičky se honí v tmách

se světluškami

per_zay:

Oheň zhasíná -

Jiskry se topí v řece

zbudou hvězdičky

Aleno, z nabídky třetí. 

K původnímu topení ještě oblíbená asociace z Holanových veršů, a sice les topí zelenou chvojí. 

hmmm .... topící se jiskry ... T

K těm jiskřičkám ještě druhá varianta:

Do ohně sněží -

Mezi vločkami zbývá

tak málo jisker!

Silene,

je možné, že už jsem kdysi cosi podobného napsala. O jiskrách jsem toho totiž napsala docela dost. Dříve jsme větve po průklestu sadu večer spalovali na zahradě. To bylo jiskřiček! Dnes už tyhle praktiky obec zakázala a větve se vozí do obecního kontejneru.

Impro na tvé impro:

Na garden party

dopil pivo s hvězdami -

Pomalu svítá

A ještě něco o jiskrách:

Plameny a sníh -

Jiskra za jiskrou hasne

mezi vločkami

jene,

díky za impro.

Souhvězdí - to je můj oblíbený námět.

jsu-zde,

přátelství nás zahřeje

a pak vychladne...

To se mi stalo tady na Písmáku opakovaně. Haikaři sem přicházejí a odcházejí, chvíli to tady, co se haiku týče, doopravdy žije a pak je tu zase pusto a prázdno. Jistřičky nápadů se utopí v řece času a svět na ně nadobro zapomene. To je života běh. Ale řeka teče dál. 

Goro,

díky za chválu i za típek.

Supr. 

Akorát já piju spíš víno, pro příště, ju? 

Děkuju.  

případně šejkr (edit na singulár)

nad mikrokosmem

bublinky ve skle — přece…

hvězdy se točí

03.02.2023 09:20:58 To je ovšem výzva. Tak nástřel.

nad mikrokosmy

bublinky ve skle — hvězdy

přece se točí

A první je skvělé. Skoro mi připadne, že už ho autor nebo jiný autor kdysi napsal. 

add první :  mokré dřevo i svršky,střevíce.. láhev placatá, je to Malá medvědice ?

Oheň pod nebem

Přátelství nás zahřeje

a pak vychladne

Studené ráno

Po planoucích začátcích

už jen vzpomínka

První má "všeobjímající" kompozici, pěkné!

blackie,

hvězdné nebe vidí v půllitru jen ti smutní s neustále sklopenou hlavou. Vždycky jen kousek nebe. Ti, kteří pijou z flašky, vidí celou hvězdnou oblohu.

Ráda bych to nějako dostala do sedmnácti slabik. Popřemýšlím.

Evženie,

díky za típek.

Juliáne,

jaro se rychle blíží a myslím si, že nějakou tu noc před hospůdkou zase brzy zažijeme.  Dík.

jojo...také jsem (u)viděla ....to co jsem - už dávno - viděla

:-)

Ahoj, vzpominky se vracejí o to víc, že už nikdy nezažiju...

Kočkodane,

policie pořád hledá nějaké útěkářky. Občas třeba mohou být v hospůdce u řeky nebo na hausbótu - tak nějak bez adresy.

Dcery útěky

puberta divy tropí

klid stav neznámý

(je tvor neznámý)

Poetko,

jsem ráda, že se líbí.

Díky za  krásné obrazy, co jste představila!  Tip...

Jam,

proč iluze? Je to přece realita, kterou můžeme vnímat - romanticky.

Krásné iluze!

Knihomole,

díky.  Noční popíjení je pro haiku dosti tradiční námět. Mnozí z nás si jej přizpůsobí vlastním prožitkům.

prvé skvelé