Mám dobrého učitele ale sama jsem jak kámen na cestě

Slyšela jsem jedinou dohodu

kterou je možné vyslechnout

ale zůstala jsem tady a čekám 

Čekám na toho kdo do mě kopne

i když to vůbec nechci

čekám až mě někdo zvedne z té cesty 

a pošle po proudu

jenže se bojím tak moc

že kámen zůstane kamenem 

že je příliš těžký

Nejvíc bych chtěla nechat se nést

a vidět to všechno jeho očima

to by bylo moc pěkné

co takhle přestat být kamenem 

stát se něčím jiným

To je příliš těžké