TD - Vyjeté koleje

   Nad kraj se pomalu snášela noc. Na oheň hořící u lesa v lůně hor, daleko od vsí, přiložila ženská ruka další suché větve. Sotva dvacetiletá opustila rodný dům a žila jako tulačka. Před pár dny dostala příležitost se usadit a pracovat. "Pán Bůh by mne, starou ženu, trestati musel, kdybych se chtěla světa chytati. Pro mne takové novoty nejsou, starý můj rozum by se do toho nehodil", říkala si v duchu sama pro sebe, ač jí ještě nebylo ani čtyřicet let. "Svět má své vyjeté koleje a do těch já se nevejdu." A tak se toulala životem dál, ve svých vlastních vyjetých kolejích.

-------

   Nad město se pomalu snášela noc. Do textu v počítači přidávala ženská ruka další a další slova, když s obrovskou euforií konečně zapisovala výsledky své práce a svých pokusů. Svému snu - posouvat hranice lékařské vědy - obětovala vše, přátele, rodinu, osobní život. Zdálo se jí, že medicína si vyjela koleje, do kterých zapadla a neposouvá se. A tak se vrhla do tvrdé práce a přemýšlela, zkoumala, dělala pokusy, konzultovala své nápady a poznatky. Mnozí jí říkali, jestli nechce trochu zpomalit, věnovat se i sobě samé a trochu i žít, ale na to měla vždy připravenou odpověď: "Pán Bůh by mne, starou ženu, trestati musel, kdybych se chtěla světa chytati. Pro mne takové novoty nejsou, starý můj rozum by se do toho nehodil." A to jí nebylo ani čtyřicet let. Právě objevila neuvěřitelnou možnost, jak předejít leukemii. "Na řadě je srdíčko", řekla si, a pokračovala ve vyjetých kolejích své profesionální práce.

-------

   A tak milé děti je náš svět plný hlubokých vyjetých kolejí těch, kteří se proti vyjetým kolejím vymezují a jsou to v historii naší krásné planety a celého lidstva takové krásně vyjeté koleje, kterých se držíme a ne a ne je pustit. Čekáte-li nějakou pointu či poučení, vizte, že moje kolejnice mě vedou tam, kde se s pointou nesetkáte a poučení je zakázané slovo. Šťastnou cestu na vašich osobních kolejích!