Zajíci, díky, no, nic jiného mne nenapadlo - pro starší generaci byl mobil převrat:-), vážně-a PC taky.

"Zase mobil..." pomyslel jsem si, ale ke konci je to docela drama. Dnes už ani ty telefonní budky nejsou, někde slouží třeba jako knihobudky. 

Veterinářka mi, Karle, kdysi vysvětlila /to jsme měli prvního RTW/, že jestli by v naší rodině někoho napadl, budu to já... měli jsme mnoho psů a jen tohoto jsem se podvědomě nějak bála... ale naštěstí mne nenapadl.

Děkuju za tvou zkušenost.

Mohu to potvrdit. Manželku napadl nečekaně Ruský-Ukrajinský? pastevecký obr. Jinak mírumilovní psi. Jenže manželka má z psů strach a on to zřejně vycítil. A to jsme ještě odbočili v lese do vedlejší uličky... Chytil ji jen předníma zubama přes zimní bundu, ale i to stačilo. Krev prosakovala skrz kůži. Takže se muselo absolvovat celé to kolečko se zvěrolékařem, vzteklinou atd. Pěkně napsané. Mobil používám jen když chci volat, nebo si ho beru do auta a do vlaku, kdyby náhodou...

Hezká příhoda, díky!

.. .

Mojí jedné tetě (v lese u Radostic u Brna)  před několika lety  naopak veliký pes (německý ovčák myslím) přivolal pomoc..; neznám podrobnosti, ale někdy snad už večer -bez mobilu - v lese upadla, ..., nebyla schopna vstát, a pes ji tam přivedl (snad) sousedy.. .

Jé, díky mockrát:-), jsem vážně ráda, že se líbilo.

skvělé:-)

Jani - protože myslí hlavně na sebe... děkuji.

Irenko, pěkně napsaný smutný příběh, TIP. Také nechápu, proč si někdo pořídí psa nebo jiné zvíře, o které se pak není schopen postarat. V tomto případě nezodpovědnost, nechat velkého psa k hlídání mámě, která nemá psa v oblibě, nejspíš se ho bojí, a to pes vycítí...

dievča, moc díky.

pekne si to prepojila ... dávať veľkého psa na starosť starému človeku, dosť nezodpovedné ... ešte dobre, že Martínek nezabudol na skúšku zvonenia***

To je milé, Luboši, že máš v oblibě psy...pokud se něco semele, většinou je to chyba v jejich výchově...

Ivi, je to "odnaproti":-) a děkuji.

Janino, to mě těší, že se dobře četlo, a díky... vlastně proto, že ses zmínila, že píšeš, jsem se do toho na poslední chvíli vrhla.

Alegno, díky... brzy poté odešla do D. pro seniory...

kadeřavá, děkuji... vždy jsem si říkala, že jezevčíka bych nechtěla, ale máme křížence s RTW a je bezvadný, i když žádný krasavec,, ale zato chytrý.

Mám rád psy i můj mluvící mobil. A o tvých dílkách se také zrovna nedá říct, že bych je nesnášel. (mrk)

Irčo, určitě je to opět příběh, který sis nevymyslela...je ze života, že?! Spoustu mých myšlenek už sepsali kolegové ve svých komentářích.

Já mám už druhého psa.... kterého si pořídila dcera. Naštěstí tenhle je malý....

Hezky jsi to napsala...příběh k zamyšlení.....

Dobře napsané, četla jsem "jedním dechem". Závěr je teda pěknej paradox... vzpomněla jsem si na ten vtip, že manžel je člověk, co vám pomáhá řešit problémy, které byste neměli, kdybystesi ho nevzali... :-) Tedy mobil od syna přinesl paní záchranu, kterou by nepotřebovala, kdyby jí nepřivezl toho psa... Inu, paradoxy.

Smutný příběh, ještě, že se psem přivezl i mobil a vše dobře dopadlo, uf ...

Teď mi volala dcera hlidá mi jezevčika a on misto aby byl rád tak kouše utiká a zlobí ,ona má ještě Lakyho velikého dobrosrdečného obra a ten toho mýho malýho umíněnce miluje,tak jsem si pri čteni povidky vzpomněla:-) 

Andrieno, díky... "milý psík" z kategorie obrů nikdy nikoho nenapadl, jen tu starou paní. vycítil v ní nejslabší článek rodiny.

Tvůj příklad je kouzelný.

Hanko, díky za košatý komentář. 

Občas si již dospělé "děti" pořídí zvíře a dopředu nepřemýšlejí, že je to starost napořád! A kam se pak zvíře přesune např. v čase dovolené?? Navíc  - jako v tomto případě - nedomyslí, co se vše může stát.

Děkuju.

Já něco k tomu milému psíkovi. Připomíná mi to stížnosti mámy. Sestra  s manželem si nejprve pořídili dům. Když jezdí na dovolenou, tak jim naši jezdili ze svého baráku hlídat v noci ten jejich. Potom si Míša pořídila psa, aby ten jejich domeček hlídal. Když teď odjedou, jezdí tam naši na noc hlídat dům a psa.

smutný príbeh bezbrehej maminej lásky...to sme proste my...viem, je to príbeh hlavne o mobile a jeho pomoci v pravý čas, ale keď čítam o zvieratách, tak všetko ostatné je mimo:)

16 rokov som kŕmila synove mloky pinzetou, spočiatku s odporom, neskôr až s láskou, boli krásne a keď zomreli, oplakala som ich...

mám zvieratá rada, no z niektorých mám rešpekt, nesilím, aby náš "vzťah" prešiel do ďalšieho levelu, ak je záujem len z mojej strany...v tomto príbehu nerozumiem, prečo syn nechal veľkého psa u mamy, keď vie, že k nemu vzťah nemá...

doma máme už tretiu mačku, s každou veľká láska, ale...aj teraz mám krvavé šrámy na rukách, pritom nechcene urobené, to sa len mačka snažila udržať na mojich kolenách , šmýkalo sa jej...čo potom obrovský psík...

Jarmilo, díky, takový zvrat se myslím může přihodit... někdo ke zvířatům nemá vztah a ona vše cítí... natož když jim ještě k tomu vezme nejnovější hračku...

Trochu jsi mě vyděsila. Ještě že ten mobil měla!

Řekla bych, že ani člověk se vztahem ke zvířatům nemá rád, pokud mu zvíře chce zbořit plot.

I náš malý pes, velký mazel, dával najevo nelibost, když se sáhlo na jeho deku. Důsledky kontroloval, co se s ní dělá.

supíku, je to o všem možném, nejvíc asi o sobectví... děkuju.

No Ty brďo. Docela k zamyšlení na téma "nakolik znám svoje rodiče" - neláska k technice i zvěři úspěšně zazděna...