Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKoloběh výčitek
Autor
LaBruja
Ve staroegyptském obraze
hrdě stojí Usir a Eset,
chvěji se na chladné podlaze
a na hodinách už je deset.
Ručičky nervózně tikají,
zas pokojem běhají viny,
židličky sami se viklají
a v mých uších bouchají miny.
Zezadu něco mě popadlo,
divoce se mnou to otřásá,
s hrozným zvukem prasklo zrcadlo,
kůň na fotce hlavou potřásá.
Za živa výčitky mě žerou,
tyto noci konce nemají,
do hlavy jak saně se derou,
se mnou slitování neznají.
Až ranní rozbřesk je zaplaší,
tíhy rázem opustí duši,
zlaté světlo chmury zastraší,
srdce zas veseleji buší.
Ve staroegyptském obraze
hrdě stojí Usir a Eset,
chvěji se na chladné podlaze
a na hodinách už je deset.
( A Usir dívá se na mě tak,
jak kdyby chtěl mumifikovat. )
4 názory
Cítíš správně ;-) :-) Je to stará báseň a od té doby se nechovám už nikdy tak, abych musela mít černé svědomí..... :-) :-)
Och, to jsou těžké noční chvíle, jsem ráda, že neprožívám podobné, cítím ze slov nadhled