Běžíme spolu po rozpadající se krajině, která se zdá být beznadějně ztracená. Země se třese a všechno kolem nás se hroutí. Ale my dva se držíme pevně za ruce a nikdy se nepouštíme. Vím, že se spolehnout na tebe mohu v každé situaci, a ty víš, že já se na tebe nezříkám.

Pak najednou spatříme světélko naděje. Na obzoru se objevuje nový den a s ním nová naděje. Zastavujeme se, dýcháme a pozorujeme, jak se slunce pomalu vynořuje nad obzorem. Ticho se stává hlasitějším a všechno kolem nás se zdá být opět živé.

"Je čas začít znovu," říkáš mi a já se na tebe usmívám. "Ano, začít budovat, co jsme zničily," odpovídám ti a společně se vydáváme vpřed. Víme, že nás čeká spousta práce, ale s tebou po boku se cítím silná a nezničitelná. Společně můžeme překonat i ty nejtěžší překážky.

A tak budujeme nový svět, který bude silnější a krásnější než ten předchozí. Svět, který bude odolnější proti zkáze a přinášet naději a lásku pro všechny. A všechny, kdo se na nás podívají, uvidí, že láska a spolupráce může zázraky dokázat.