Na Písmáku publikuje 52 tisíc autorů, 470 tisíc textů, miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Setkání
datum / id24.02.2023 / 539853Vytisknout |
autorAlegna
kategorieMiniatury prozaickéDalší dílo autora
zobrazeno316x
počet tipů26
v oblíbených2x
Setkání

Na setkání s ním myslím často, myslím se smutkem a s vědomím vlastního selhání.

Ještě nikdy mi s nikým nebylo tak samozřejmě, tak poklidně příjemně. Ještě nikdy mě nezaplavil pocit, že moje duše našla svoji součást, že se na chvíli obě vzaly za ruce stejně tak, jak se s důvěrou berou za ruku matka s dítětem.

Přestože setkání bylo krátké, věřila jsem pocitu, že ani jeden z nás se loučit nechce, jenže  v ten čas toho dne jsem musela nasednout do autobusu. Čekalo na mě vyzvednutí vnučky ze školky, její rodiče se spoléhali, nemohla jsem zklamat. Na zastávku šel se mnou. Sklem dveří jsem ještě zahlédla k loučení se zvedající ruku v polovině gesta zemdlelou pocitem marnosti.

S večerním ztišením se ohlásila vzpomínka v podobě mrazení v páteři, moje duše si na okamžik znovu oživila setkání s tou jeho, kterou cítila jako větší, krásnější část sebe, zranitelnou právě pro svou velikost. Kdysi kdesi musela ztratit schopnost jiných duší chránit se, umenšit, ukrýt.

 

Těšila jsem se na další setkání, slíbil, že napíše a třeba posedíme na lavičce. Nedokázal to. Neměla jsem mu to za zlé, věděla jsem, že společnost někoho jiného ho netěší, spíš mu ubližuje. Prožívala jsem jen smutek za nás za oba.

Po nějaké době při náhodném setkání se omlouval, že nesplnil slib a začal vysvětlovat .... Chtělo se mi křičet, aby přestal, že to není nutné, že chápu a vysvětlování k smrti nesnáším, že je svobodný tvor se svobodnou vůli, mně není ničím povinován a že mě to ubíjí. Nekřičela jsem, neprojevila jsem žádné emoce, zato jsem úspěšně spěla k dokonané ztrátě jeho další možné blízkosti. S nasazenou chladnou tváří jsem pronesla něco, dnes už netuším co.

A u toho jsem měla také zůstat. Jenže nezůstala. Moc jsem si přála jeho přátelství, jeho občasnou blízkost naplněnou třeba i mlčením. Chtěla jsem znovu zažít tu pohodu duší, učinila jsem proto několik hloupých nevratných pokusů. Jenže co nemá být, to nebude a každé snažení přes sílu nepřinese nic dobrého. Jestliže před prvním setkáním mezi námi bylo jen chabé povědomí o tom druhém, po mých nešikovných snahách vznikla na jeho místě hluboká otevřená rána.

 

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

10.03.2023 23:00:17dát kritice tipAlegna

geminy, děkuji za čtení i milý komentář

10.03.2023 22:43:29dát kritice tipgeminy

Člověk je energie. A energie se buď přitahují nebo odrazují. Někdy energie si sednou hned a někdy to chce čas, ale nenutit. Krásné psaní. Nebojte se, ona ta pravá energie příjde.

06.03.2023 12:48:27dát kritice tipAlegna

taktedy,  co mi naznačil a potom vysvětloval, nedělá mu dobře společnost lidí a jak setkání vnímal on se můžu jen domnívat, provdu zná opravdu jen on.  Jak píšeš, je to náročné :) a díky za čtení i zamyšlení se.

06.03.2023 11:47:07dát kritice tipAlegna

Přemku, děkuju za tvá slova, moc si jich vážím. Život přináší možnosti spousty vztahů, z nich vzniklé emoce, pocity, prožívání a my se tím učíme, často ubližujeme nesprávným přístpem, ale možná jsem jím nechali prostor k něčemu jinému.

04.03.2023 18:10:30dát kritice tiptaktedy

To by mě zajímalo, co začal vysvětlovat...

Jinak, veškeré naše vzpomínky jsou emočně zabarveny, otázkou zůstává, jak to setkání vlastně vnímal on.

Každopádně, je to náročné .)

04.03.2023 17:36:52dát kritice tiplastgasp

Ludmilo, to je tak citlivě popsáno, že by snad člověk klečel a brečel. Vnímáš duši toho druhého, cítíš vzrušení, přicházející tvou představou, cítíš svou lehkost a splývání pocitů, zatoužíš ve svém snění o blízkosti a sevření. Nic se nenaplní. Proč? Mně se to stalo a zklamal jsem. Bál jsem se nejistoty a nesplnění slibu. Ublížil jsem vlastní nedůvěrou v sebe. Náprava byla již jen vzpomínkou. Nikdy neodpustila. Pokusím se to odčinit tipem.  

02.03.2023 18:48:54dát kritice tipAlegna

Phil, nestál, důvody se jen domnívám a díky žes četla

02.03.2023 16:51:06dát kritice tipPhilogyny

Když chlap chce, tak se vždycky ozve. Pokud nestál o přátelství, tak nestál za nic. Tyhle typy znám. Nebudu psát, co si o nich myslím, raději... :)

02.03.2023 14:40:34dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Díky, avi pro PM.

02.03.2023 14:35:48dát kritice tipAlegna

Ano, Goro

02.03.2023 13:45:46dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Alegno, můžeme nominovat do soutěže?

27.02.2023 14:12:39dát kritice tipAru

tak vidíš :D

intuice mi nikdy nelhala, tak jsem to myslel, že pokud bude člověk porušovat řád "nebes", bude potrestán a nejsou to ta "nebesa", která znají nynější věřící, lidé si sice mohou úspěšně lhát na školách, mezi vědci i od politiků, ale tím budou sami jenom nicotnější a hloupější. nedokázali přijmout sami sebe a svět jaký je a tak si vymysleli své pitomé teorie, které jim postupně sžírají jejich srdce :D

v této éře čím víc pozorovatelů nabude dojmu, že lidstvo je úplně marná banda pitomců, tím víc se jim zkrátí samotný cyklus :))

myslím že už je tu docela hodně pozorovatelů s tím jak lidstvo už ani neklečí, spíš leží pomalu :D

27.02.2023 13:23:16dát kritice tipAlegna

Zajímavá teorie, možná to tak je, je pravda, že pokud by se člověk zabýval mýty, našel by mnoho společných nebo alespoň podobných příběhů v různých koutech světa, asi to není náhoda. Při mých tichých hovorech jsem zvěděla, že obranou země jsou katastrofy na nás seslané .....

27.02.2023 12:58:24dát kritice tipAru

existuje mýtus o povodni, je nejenom v Bibli, i Epos o Gilgamešovi ho zmiňuje a každá stará kultura má o ní svůj příběh, myslím že taková povodeň označuje jeden cyklus, moje osobní teorie je, že při každém cyklu je hladina vždy o kus výš, jako varování, že lidem dochází čas na "blbnutí", než bude všude hluboký oceán, v každém cyklu ovšem lidé ztrácejí část svých schopností, jako trest za zpackaný minulý cyklus

27.02.2023 12:41:25dát kritice tipAlegna

Aru, existuje teorie, že lidsto je nepovedený pokus .... pravdu určitě neodhalím, tak alespoň budu žít, jak mi to nejlíp sedne :)

27.02.2023 12:36:57dát kritice tipAru

není to sice vždy a všude, proto formule "až příliš často". člověk je až příliš zmatený a ošálený tvor, na to aby si mohl řídit svůj osud sám a proto se mu všechno vymklo z rukou, nechápu proč tenhle marný svět dál pokračuje :D:D

26.02.2023 21:34:59dát kritice tipAlegna

Aru, díky za čtení, tvůj komentář je k delší diskusi, zraňujem se a nezraňujem se, milujem se i nemilujem, je to tak různé a promíchané, nejde říct něco jednoznačně o všech, ale k zániku určitě spějeme

26.02.2023 11:16:05dát kritice tipAru

člověk je tvor, který se až příliš zraňuje o druhé, všiml jsem si už dávno, že tento svět je odsouzen k zániku jeho mizernou správou :))

25.02.2023 18:42:42dát kritice tipAlegna

Na tom něco je, black a díky za sdílení i milá slova

25.02.2023 17:56:151 tipů dát kritice tipblacksabbath
redaktor prózy

nejste spolu a vlastně - pořád jste...v tvýchv myšlenkách....děkuji za krásně napsané a podělení se o nitro

25.02.2023 17:32:12dát kritice tipAlegna

Krásný komentář, děkuju Štírko, myslím, že ses strefila, šlo o víru v sebe sama a taky o bolesti duše, o kterých nemám ani tuchu

25.02.2023 17:28:54dát kritice tipAlegna

To je pravda, Jamardi, děkuju

25.02.2023 15:53:341 tipů dát kritice tipŠtírka

Lidunko - myslím si že být vítězem mezi dvěma lidmi je dost často horší než být poraženým – a je to jednoduché: porazíš li někoho na kom ti záleží tak je to asi horší než prohrát – ale tady určitě nešlo o vítězství – myslím si že šlo o důvěru – a možná ani ne o důvěru k tomu druhému ale o víru sama v sebe...?

Rozhodně: děkuji moc za krásně podaný příběh... bez konce... Čas je jako sníh: přikreje a až roztaje - kdoví co se najde...?

25.02.2023 15:43:251 tipů dát kritice tipJamardi

Ne vždycky se všechno povede. 

25.02.2023 12:59:33dát kritice tipAlegna

Zeanddrichu, určitě záleží na obou, souhlasím a díky

25.02.2023 12:57:43dát kritice tipAlegna

Díky Evženie za sdílení, hm, pokud bych šla do minulosti mám to jako ty .... co by to asi udělalo s naším egem, kdybychom pokaždé "byly vítězem"?

25.02.2023 11:45:532 tipů dát kritice tipZeanddrich E.

 

.. .

Potkáme se na cestě životem s mnoha lidmi..; - délka vztahu je prý předem daná, ..., kvalita (druh) vztahu je (prý) odvislá od nás, aktérů... (vždy tedy záleží na obou..).

25.02.2023 11:44:191 tipů dát kritice tipEvženie Brambůrková

Tvůj příběh mě vzal za srdce. Zároveň si přebírám ty své a nejsem vždy vítěz.

25.02.2023 11:19:23dát kritice tipAlegna

Kočkodánku, jsi velice citlivý, díky za krásná slova

Diano, vystihla jsi to přesně

Norsko, moc děkuju za čtení i za slova

JeneDvorský, život jde dál, veliká pravda a čaj v rukách zahřeje :)

Jednapoetko, ano pro mnoho lidí je to důvod se uzavřít, jenže ani to není lehké

Hani, děkuju že ses podělila,  smutný příběh, to je lepší žít sám

dievča, ano a někteří jsou uvnitř křehčí a zranitelnější

25.02.2023 10:09:011 tipů dát kritice tipdievča z lesa

o vnútornej krehkosti ... pekne napísané***

25.02.2023 09:51:571 tipů dát kritice tip8hanka

Možno to tak malo byť. .ak nám je s niekým dobre, ale od začiatku je tam nejaké to ale, nemuselo by to dopadnúť dobre...kedysi dávno som stretla človeka, s ktorým sme si boli hneď blízki, stále bolo o čom hovoriť, na čom sa smiať, vzájomné porozumenie, ale...akoby dvaja v jednom...jeden deň okúzĺujúci spoločník, druhý deň niekto iný, negoval to pekné...rozhodnutá, že toto nechcem, som s ním už nechcela tráviť čas, chodil za mnou, presviedčal, potom zase nesplnil, čo sĺúbil...toxický vzťah, ktorý nemal byť...psychicky labilný človek zahĺadený do seba, svojej pravdy, svojich predstáv s veĺkým presvedčovacím talentom to zvládal 20 rokov, kým som to uťala celkom...bol s ním ťažký boj, kým zmizol z mójho života...čím sme starší, tým sme opatrnejší, prežili sme všeličo. .

25.02.2023 08:19:101 tipů dát kritice tipJednapoetka

Milá Alegno, citlivě jsi popsala co možná každý z nás už zažil....Jeden z důvodů, proč se v sobě uzavřít a netoužit...Díky, dávám tip...

25.02.2023 08:16:082 tipů dát kritice tipJanDvorsky

jemné chvění u duše, tam někde , kde je srdeční sval, jednoduše patří ke vztahům.. Život jde dál, slunce nad mraky září,  hrneček čaje z heřmánku vrátí Ti růž do tváří  :) 

25.02.2023 08:01:592 tipů dát kritice tipNorsko 1

Hezký a pravdivý čtení 

25.02.2023 06:54:401 tipů dát kritice tipDiana

Myslím, že to cítíš správně. Přátelství s člověkem, který je "na stejné vlně" je největší poklad, který můžeme mít. Škoda, velká škoda, když to nevyjde...

25.02.2023 00:08:291 tipů dát kritice tipKočkodan

Lído, já už to větřil takřka od pradávna, že jsi holka přemýšlivá, s nulovou povrchností. Nebo jak to mám vyjádřit...

24.02.2023 22:50:19dát kritice tipAlegna

Děkuju za tvoje slova i vcítění se, K3, ano, někdy člověk nic neudělá a někdy ať udělá cokoli, vše marné

24.02.2023 22:40:161 tipů dát kritice tipK3

To je moc smutná zpověď vypravěčky. Jsou takové situace, že by člověk moc chtěl něco říct, něco udělat a přesto nic neudělá, jako kdyby se spoléhal na osud.  Znám je moc dobře.

24.02.2023 22:06:132 tipů dát kritice tipAlegna

I když to tak vypadá, záměr to není, jen možná moje současné rozpoložení , díky Goro

24.02.2023 22:00:382 tipů dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Nová sada textů o duši? Cením si snahy dobrat se "pravdy", sice jednostranné, o to tajemnější pro hloubavého čtenáře. 

24.02.2023 21:53:211 tipů dát kritice tipAlegna

Krásná a smutná píseň

24.02.2023 21:42:121 tipů dát kritice tipBenetka

https://www.youtube.com/watch?v=AmoXq5Brvvc&ab_channel=SUPRAPHON

24.02.2023 21:39:261 tipů dát kritice tipBenetka

Ne ne. Přání se neplní. Nesplní? Snad jen zlatá rybka by mohla...?

Ovšem jen_! Chytit ji! Ovšem jen pak_!! Mít ta SPRÁVNÁ_! přání......

Člověk má skoro všechno a přesto stále něco postrádá. Asi to tak má být...

24.02.2023 21:23:171 tipů dát kritice tipAlegna

Vím Slávku a moc ti takovou přeju, kdybych uměla čarovat, už ji dávno máš :). Přesto jsem přesvědčená, že se ti přání splní.

Člověk má skoro všechno a přesto stále něco postrádá, asi to tak má být.

24.02.2023 21:12:023 tipů dát kritice tipBenetka

Hmmm... Toš to já zvládám! Něčí!! Blízkost!!! KOST.

Ale abych byl stručný: Chybí mi tu v mém 1+1 ženská ruka... 

To proto aby_!

Mě usměrnila_A:

Uklidila tu špínu kterou já nevidím.

Řekla Slávi tohle pívo je dnes večer poslední - jasný!?!?!?!

Mě pohladila.

Mě pomilovala.

ETC

24.02.2023 20:54:05dát kritice tipAlegna

Hlavolame, díky za čtení, nemůže za to, nezvládá ničí blízkost, alespoň to tak vnímám

24.02.2023 20:52:121 tipů dát kritice tipAlegna

Bene-Slávku, trochu se u tvých slov rdím, díky, jsi zlatíčko

24.02.2023 20:47:572 tipů dát kritice tiphlavolam

na jednu stranu se o Tebe nezajímal,

asi proto...

24.02.2023 20:41:562 tipů dát kritice tipBenetka

Ach! To je tak_?

Smutné.

Ze života.

Opravdové.

Procítěné.

A_

BůhVíCoještě!?

 

 

 

 

 

 

 



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2023, provozuje Dobrý spolek, pravidla Wiki of 21st century Letní dětský tábor