Seš nádražní dům
Přestupní stanice
Kde každej den
Přijíždějí a odjíždějí vlaky
Který jezdí kamsi do neznáma
A ty taky

Chtěl bys někdy hodit všechno za hlavu
Nastoupit do vlaku
A vyrazit někam pryč
Ale nemůžeš
Protože jsi nádražní dům
A domy vlakem nejezdí
Teda aspoň tohle všichni říkají
A tak dřepíš v rodném údolí
A pozoruješ tváře
A poznáváš lidi
-

Někteří z vlaku vůbec nevystoupí
V jednu chvíli tu jsou
A než se naděješ
Jsou nenávratně pryč
-
Jiní vystoupí

Ale jen aby mohli doběhnout na další spoj
Protože se jim tvoje popraskaný zdi
A zaprášený okna
Prostě nějak nezdají
-
Pak jsou tu ti

Kteří pod tvou střechu utečou před deštěm

Nebo se skryjí v chladu tvých chodeb
Když je venku příliš velké vedro
Ty je přijmeš
Hostíš je
Dokonce je necháš i vyčůrat
Některý z nich
Si časem oblíbíš
Začneš je mít rád
Chceš bejt jejich kamarád
Nebo
I něco víc
Jenže nehledě na to
Jak dlouho to spolu táhnete
Všichni tihle lidé

Nakonec vypijí poslední kafe z tvého kelímku

Koupí poslední bagetu
A nastoupí do dalšího vlaku
Hledat jiná nádraží
A ty zůstaneš zase jen sám
A obloha je plná těžkých šedivých mraků
Které odmítají zmizet
A vítr prohání spadané listí
Sem a tam
-

Poslední skupinou jsou ti
Kteří se vracejí
Přestupují zde pravidelně
To jsou ti věrní
Přestože je špatné počasí
Přestože záchody občas nesplachují

Přestože tvoje kafe stojí za pendrek a bagety jsou dávno prošlý

Přestože už spolu občas jenom mlčíte
Přesto všechno
Se stále vracejí
Protože tě mají rádi
Protože
Jim na tobě záleží