DOPROVODÍM TĚ AŽ DO SNU

Pojď,

doprovodím tě až do snu

Tápavé ticho uhlíků

osvětluje přistávací plochu spánku

Kolena od trávy,

den má své výzvy

v kraji pokušitelů

Ještě krok a ještě

Dokud nedojdeš

Dokud nedokončíš

Chór stromů strnule šeptá

Je sen

Je straka

Je mrazu clona pod oblaka

Sklízím příští úrodu

Radosti jablečného vína

uprostřed sadu

Po schodech dolů nesen vozík

Sklepní světlo ve tvých vlasech

A všechna beznaděj odložených věcí,

odložených snů

v jednotlivých kójích

Počítal jsem vždycky do sta

Z jiné planety, kde není škola

Jen abych nebyl zkoušen

Zalézal jsem pod lavici

V zoufalé snaze zneviditelnění

Je dnes bytí

houpáno v síti

Všude kolem

mrtvým okem

svítí

Jde kůň a za ním Masaryk

Pozpátku jde svět

Nalezeni až napřed

Ve středu těla,

kde Bůh,

kde my

Cvrliká jediný poslední ospalý vrabec

na střeše pouště

Je nesnadno

Je doba v očekávání

A zloba pýchy produkuje

falešné mesiáše jistot

Strojníci mechanismů štěstí

posílají v papírových vlaštovkách

zašifrované vzkazy

z oken kancelářských prosklených budov

u vchodu s ochrankou

Je v nás latentní

šedivý rozbřesk

Je v nás nemír

Trativod myšlení v jeden tok

Hluk demolice v očích

S chorálem pobrukují malověrní

Zavíráme psy z obav o rodiny

Ona už spí

Ona už neví

Nosím ji městem za deště

od jedné tramvajové zastávky

ke druhé

Nikde nás nepřijmou,

neboť není místa v hospodě

Vylezu na sloup u nádraží

V toku elektronů světýlka nevidět

A možná tam!

Avšak jen oharek cigarety

Automat s nápisem Nefug – uje

Okupace

Řazení tmy

z ulice do ulice

Alegorické vozy jara

Alegorie pochodní a rozbitých výloh

Střepy živůtků na chodníku

Podejte mu někdo provaz!

Ne, ten silný!

Alegorická světla lamp

Noc třídí chodce

Spěch podchodů

Spěch nadcházejícího

Klarinet

ještě pár posledních tónů,

těch nejsilnějších,

ode dna noci

Dohrál jazz v kavárně odnaproti

Jdu konečně domů

Do snu