O zvířatech

Zeanddrichu,

ale ani většina lidí nemá ducha. Vyjímkou mohou být snad jen lidé duchovní.

((...)).

Umbratico (a další zde), stručně řečeno - pes má jistě duši, ale nemá tzv. ducha... :) ((ovšem  až na výjimky (nemá ducha myslím), ...; ale o těch se zde asi rozepisovat nebudu :)  ))

Výstižné

Haf. Mňau. Búú. Méé.

Souhlas. Pěkný.

Markel - já taky! Dvě psí kamarádky nezapomenutelné! Pořád se mi stýská....

zvířata mám hrozně ráda

v psím nebi mám kamaráda, tobě *

Vzpomínám si na scénu z filmu o Komenském. J.A.K. byl na návštěvě u Reného Descarta a ten mu vykládal, že zvíře, třeba pes, je jen nemyslící stroj. Komenský mu oponoval, že i pes má duši, jen jinou, než je ta lidská.   Tip

Tvé verše hladí, Blanko - a mají vždy, co říct... 

Jasně, každý to má jinak

Radovane, to je zajímavé. Máme každý jiné zkušenosti. V mém dětství na vesnici jižní moravy byla zvířata pouhými věcmi... Dobře, že už to tak není. :-)

Nejsem si jistý, jestli byla zvířata dříve jen pouhu věcí, kam paměť sahá, lidé si jich vážili, pečovali o ně. Vadu spíše vidím dnes. S jejich až "nadlidšťováním". Mám kamarádku veterinářku, která mi vypráví až hrůzné příběhy. Kolikrát jsem se setkal s výroky - psi mám raději než lidi, lidi nenávidím, s agresivitou a bezohledností pejskařů ...

Je pravda, že mnozí živočichové překonají člověka v různých ohledech...

Už by to chtělo nějaké zvířátko, které překoná člověka ve všem.  Tip

Pěkně a výstižně napsané, TIP

Zvrací ovčák německý

zážitek má nehezký,

když ochutnal maso opí,

žaludek psí kusy tropí.

*****

Povolil stisk Anakondy,

had Dianě tělo nechá,

jež je jednou nohou v hrobu,

ta ho táhne po lese

opravdu dost dlouhou dobu,

opičák se pronese,

není lehký jako blecha,

fyzické už Bláňa fondy

nemá žádné prakticky

pro ten úkol nadlidský,

navíc je op nemytý,

rozšiřuje děsný odér,

žena mu čte levity,

trpí každá z obou nozder,

plíce hlásí, že se dusí,

aspoň ona přežít musí!

Velké díky všem. Miluji zvířata. Moc se od nás neliší, jen jsou mnohdy laskavější...

To si může myslet někdo, kdo vůbec do styku se zvířaty nepřijde. To, že to jsou věci bez myšlení a citů.

Kočkodan -

Ten příběh je sice hustý,

ale vlčák by tě nekous,

on vůbec nežere tlustý.

Mezi námi lidé někteří,

jako duté sudy jsou,

se zvířetem ať se neměří,

prohrají hloupostí svou.

♥️ Tak... 

Skutečně, ač se to zdá neuvěřitelné, zvíře donedávno bylo v našem právním systému VĚC. Safián situaci trefně pojmenoval. Diana by k tomu možná mohla napsat něco bližšího...

Pro Kočičáka...

Vlčák Už tě nepokouše!

Vždyť to zbytečně už zkoušel.

Zachránil ho jeho útěk.

(Zvyklý je na lepší chutě)

***

 Anakondo, povol trošku,

Odtáhnu ho za ponožku,

až tam někam blízko k nám,

Do hrobu ho sama dám.

Ještě je hodně lidí, kteří mají zvíře za věc, která nic necítí.

Anakonda krček svírá,

nevidím v tom pohromu,

u srdíčka hřeje víra -

chce mi pomoct do hrobu.

****

Při návštěvě Dolních Rakous

do nohy se vlčák zakous,

nezlobím se na něj, víte,

udělal to krásně s citem. ;-)

Básnička pěkná, i když v trochu poučném stylu. Ale že dřív byla zvířata věcí?Jak pro koho, pro právníky jistě, pro ty jsou ale věcí i lidé. Já vím, že dřív musela  zvířata na venkově dostat to nejlepší. Dneska městskými "ekology" cloumá až neuvěřitelná blbost. A falešný sentiment. Přitom mnohdy zvířatům vůbec nerozumí.