Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKnedlík
Autor
Santi€
To, čemu nerozumíme, bolí jinak.
Je to jen představa,
pořádně nafouklá, před prasknutím, pnutí,
zoufalé úsilí vžít se.
A mezitím vlastně nežijeme.
Kolik týdnů ti vězí v hrdle knedlík,
rozpíná se, naplňuje tě.
Tíživý kámen. Tíseň.
A přitom nejsi tím,
koho nespočetněkrát vzbudila
uprostřed noci střelba,
kdo se skutečně chvěl strachy
o střechu nad hlavou,
o samotné bytí.
Není nutné říkat něco navíc.
Jen být vděčný,
že spolu obědváme guláš s knedlíkem.
14 názorů
Napsala jsi to hned v prvním verši ...bolí jinak... a je to znát. Je znát ta neproniknutelná zeď, která dává jen tušit a jen prostor pro snahu o empatii, velmi sympatickou a potřebnou. A v té je pro mne nejmilejší přednost této básně.
Gora: Zpětně vnímám, jak to slůvko drhne, ale nevím, jak editovat.
Evženie Brambůrková
před 10 měsíciSpoustu věcí si nemůže představit, protože jsme se jim ani nepříblížili.
Radovan Jiří Voříšek
před rokemdíky dílu jsem se o ní dozvěděl, dík
Díky. S Julií jsem se setkala osobně v Brně, její verše jsme scénicky zpracovali v hudebně-poetickém pásmu s divadlem Agadir, byl to intenzivní zážitek.
Trefná analogie a uchopení... Od této ukrajinské autorky jsem četla několik výborných textů...
To, co přímo nebolí nás, není tak citelné.
Výstižné, zaujalo.
Možná slovo akorát - nahradit, vynechat? /jen osobní pohled.../