S kamínkem v dlani

S kamínkem v dlani

Už zase píšu verše,
vím, sliboval jsem
že už nikdy,
vidíš,
sliby - chyby.
(Tak na omluvu aspoň vem, že nerýmují se.)

Teď, nedočkavý,
z kamínků cos poslala mi
z dovolené u moře,
skládám mozaiku -
- Tvůj portrét,
s vlasy vlajícími
teplým větrem z jihu.
(Tím větrem chci být ve svém dalším životě.)

Po beráncích na obloze
odpovím,
snad dojdou k Tobě
dřív než vybrečí můj vzkaz,
na nesprávnou adresu.
(I když lesům, loukám, polím, taky přijde vhod.)

Tak bláhový,
maluju si
dětskou křídou pod nohama
cestičku kterou chtěl bych jít
tam za Tebou,
a nikdy zpátky.
(S kamínkem v dlani pro štěstí...)