Pády, návraty a samoty VI.

Končí to, co jsem chtěl,

v co jsem věřil a doufal,

že ubráním se pocitům štěstí,

lásky a krásy vět,

znovu potkávám Tě,

ta chuť zdála se mi trpkou a zlou,

na rtech mění se,

opět v chuť Tvých vlasů,

vzdávám se lásce, jenž hořkou zdála se být,

však bez ní,

jaká jsi dnes, zítra a včera,

je jako když zdá se mi, že musím pít,

rosu dnů příštích a včerejších,

zrovna tak jako souhlásky Tvého jména,

co připomněly, jaká tma,

byla by bez Tvého Já,

v mém srdci………………….