Šel jsem tak jednou cestou z práce, zamračený z toho, jaká byla v autobuse tlačenice. Vtom jsem potkal Ferdu. "Zdar, jak žiješ?" zaptal se. "Ále, ani se neptej" mávnul jsem rukou a potácel se dále k domovu. Kousek před domem jsem si sednul na lavičku v parčíku a čučel do blba. Ach jo, zatra práce, zítra zase vztávám brzo...

Náhle jsem uslyšel tajemný zvuk, asi něco jako DZZZZOOOIIINNNGGG, v blízkosti jednoho keře.

K mému úžasu keř obklopila mlha, která stále houstla. Nakonec ztuhla do podoby jakéhosi chlápka.

Chlápek byl pobledlý, vyhublý, místo šatů špinavé cáry. Také byl částečně průsvitný.... co se to k čertu děje?

Chlápek se začal rozhlížet kolem sebe, každý detail parčíku studoval očima, v nichž plál úžas, ale nejčastěji obracel oči k obloze. Také si cosi mumlal.

"Azurový..... azurový.... ty barvy.... ten vzduch ... ó Bohové.... to musí být ... Azurový.... zkusím to"

Průhledný houmlesák se obrátil ke mně a pozdravil mě "Dobrý den."

"Dobrý den," odpověděl jsem "kdo jste a co tu pohledáváte?"

"Víte... u nás, v našem světě.... jsem udělal velkou službu jednomu mágovi a on mě poslal podívat se kam se v příštím životě dostanu."

"No, dostaneš se na Zemi. Smůla, co?"

"Jakápak smůla, pane, KAŽDÝ se chce dostat na Azurový svět! Každý den nad vámi září plocha plná azurově modrého světla! Další legendy říkají že v noci se vám zjevují žluté tečky na černém podkladě, je to tak? Příjemné odlehčení každý den a stopy hloubky nekonečna každou noc..."

"no fajn, no..."

"Vy jste legenda! Vždyť spoustu bytostí si myslí, že Azurový svět si vymysleli démoni za účelem mystifikace jiných bytostí. Já, když jsem slyšel, že lidé v Azurovém světě se zdraví dobrý den a ne chcípni jsem si byl zcela jist, že jde o bajku...."

Kolem projelo auto.

"Á, takže i tady vás honí řvoucí příšery. Škoda, ale i tak je to prostě.."

"To byl automobil. Vyrobený lidmi. Dopravní prostředek."

"Další legenda pravdivá! No tohle! Slyšel jsem už něco o tom, že přírodní zákony Azurového světa fungují tak, že lidé na jejich základě mohou vytvářet neživé pomocníky, kteří jim slouží..."

ten tvor začal řídnout

"promiňte, musím zpět, bylo to nádherné, ty barvy, ty chutě ty vůně, po znovouzrození se vrátím...."

DZOOIINNGG

Seděl jsem na lavičce , kroutil hlavou a přesvědčoval sám sebe, jestli to nebyl jen takovej divnej sen. Podíval jsem se kolem sebe. Že by to na Zemi přece jen nebylo tak strašný?