Bublinky

stáhly, a ne jednou... díky

stáhly plyšového slona do říše snů...***

taku neznu basen som uz dlho necitala...najma tie ruky na konci sa mi pacia...t*

díky :-))

pavučinkové :-)

dovolím si obéknout tvoji báseň do tipového kabátku *

děkujiiii :-)))

Jeanne, a často v životě překvapím i sám sebe :-)))

opravdu poslední?......

Nemám ráda naděje... Báseňka dobrá. Můj upřímný t*

Litochowitz, žádná přece není poslední. snad jen v ten okamžik tak vypadá. nechtěl jsem, aby to vypadalo jako pesimusmus, ten u mě moc nehrozí :-))) Dabi, víš, já si myslím, že naděje či nadějný stav je dobrá věc, ale musí být upřímné, čisté a ne falešné ze soucitu. pak je o co bojovat. je jen otázkou přístupu každého, jestli sedí a čeká, až se případně naděje naplní nebo jde a tu šanci zkusí využít. a když to nevyjde, podívat se do sebe, najít v sobě důvod proč a zvít ponaučení. myslím, že tohle všechno nabízí naděje :-))

Souhlasím...

MARIO, TAK TO JO....TO SOUHLASÍM:-)))

*t já žasnu .o)

*

mozno by som dala prec slovicko POSLEDNI, je to pesimisticke, alebo mi unika pointa. zeby duhovej nadeje? pst, uz ti do toho nekecam :)))

myslím, že máš pravdu. možná jsem to trochu uspěchal, ale tak rychle to vypadlo na papír a hned sem. jen kecej, jen kecej. a kdybych z toho chtěl zkusit vybruslit, tak asi takhle. poslední může být i první, je to jako kruh, takže vlastně nekonečná :-))) všem vám díky :-))

*

*

něha sobotní noci...Ty umíš vždy něčím něžným překvapit T

pro okamžik extáze bytostí!!!...a co nám zbývá??...naděje a pokora??..ano!.....*t*