Tvé klíče

Pevně je drž a nebo schovej je stranou

Ať je nikdo nenalezne, ať jsou v bezpečí

Použij je,až nebudeš mít nic, jen bolest samozvanou

Až budeš mít cosi, co životu nesvědčí

Schovej je do sejfu, schovej je pod zem

Schovej je tak dobře, jak jenom umíš

Možná že použil, by je jen blázen

Ale tu skříňku, jen ty otevřít smíš

Klíče od mého srdce, staré a zrezivělé

Klíče od zákoutí, kam slunce nemůže

Klíče od mrtvé duše v živém těle

Klíče od pekla, které ti pomůže

Schovalas dobře? Má drahá Hvězdičko?

Zámek je pevný, však truhlici prorazí snáz

Stačí jen zaťukat, lehce a maličko

Aby se přese všechno protrhla hráz

Když jsem Tě viděl, srdce se splašilo

A duši mou popadl podivný chtíč

Každé setkání s Tebou mě těšilo

Však tohle vše, je dávno pryč

Neboj se Hvězdičko, tepu těch srdíček

Neboj se maličká, i tornádo má svůj střed

A v něm jsi ty, a pár dalších zlatíček

Co unikají záhubě, jež žene mne vpřed

I bouře se jednou utiší a déšť najde svůj řád

A stromy zase vyrostou, slunce bude hřát

A pár dětí pod nimi, s mamkou se bude smát

Až pod zemí bude ležet ten, který má tě stále rád