Dějství devatenácté - Řeka

DĚJSTVÍ DEVATENÁCTÉ - ŘEKA

            Stopadesátý cigáro chutná jak vytažený z kanálu. Opilý pijavice před i za barem se zákeřně smějou a paranoia námi zvesela mává. Rezignovanej jak syfilik, kterej se nemůže vymočit. Bratři v kristu se dusí zvratky a svět se hroutí do spirál, který mizej v nenávratnu, opojený a propojený, vydojený a znásilněný. Bodový světla do tlam naháněj hrůzu a venku co nevidět začne novej den. Kolikátej vlastně den?

            Svině sedí na nábřeží, na rozflákaný lavičce a čumí na temnou řeku, od který mu do ksichtu šajnujou lampy z protějšího břehu. Trpělivě čeká, až se rozmlžej. A oni se rozmlžej, protáhnou se a odplujou směrem k teplýmu moři. A už se nikdy nevrátěj. Snaží se vajglama strefovat mezi špricle pseudobarokního zábradlí, a ani to se nedaří, zábradlí vede nad řekou sedm tři. Údery zvonu odpočítává mocnejma hltama z opatlaný lahve hodně laciný imitace rumu. I ten námořník na vinětě je poněkud falešnej. Dvě tři čtyři hořký slzy na tváři, jo, ještě to jde, není nejhůř. Jaký to je, dojíždět cigára ledabyle utnutý majetnějšíma spoluobčanama, ukecávat mladý šmudly o zbytečný drobný, děkovat jim se zaťatejma zubama, chcát na nárožích a srát v putikách, kde si o klíče od hajzlu nemusíš říkat nerudnejm barmanům. Jaký to je, celý dny nežrat. Ne, že by nebylo co, ale žaludek nechce. Jaký to je, ve tři ráno vstát (z molama prožraný matrace) po několika probdělejch nocích, a jít do centra vymlátit spánek z několika kapek lihu? Jaký to je, když klepky buď nefungujou, anebo ti je nikde nepředepíšou. Kolotoč s ohňostrojem, odkud se každou chvíli utrhne nějaký děcko a opíše třicet metrů nad zemí elegantní oblouk a dopadne přesně mezi nic netušící rodiče s rozlomenou lebčičkou. Není nejhůř.

            Ježek, kterej cupitá kolem lavičky Svině, tak dlouho, dokud ho nepřemůže zvědavost a hlad, že nakoukne u zábradlí do řeky. Pak tam spadne, letí pět metrů rovnou do tý temný řeky, kde dobrou půlhodinku plave. No co, stejně by skončil pod kolama. V celým Mrtvým městě je slyšet jenom šplouchání jeho paciček. Kdyby byl den, určitě by po něm chuligáni házeli kameny.  

            Jedna moc milá holka mu nedávno řekla, že její kluk skočil z okna a je mrtvej. Řekla mu: no co, stalo se. Prostě jenom další lidská tragédie.