Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Nové vzkříšení

Výběr: Lyryk, Print, hermit
13. 09. 2002
15
0
3884
Autor
Rowenna

 

Co všechno sama sobě

co druhým

jsem

Co jenom asi jsem?

Unavené  nohy

          

             

dva vykřičníky

bodající

tak tvrdě do země

 

 

míjející se v šírání

 

se vším podstatným

a kdysi mým.

            nohami nejspíš jsem

 

namátkou

křížem krážem

 

pomalu

a lopotně

a uboleně

dojít.  

 

 

 

Co asi jsem?

když sečtu všechno v sloupci dal?

 

To unavené slovo

            tím slovem jsem

             

           

Hledání ztraceného

zavilého

vřelého

do větru šeptaného

rouhání

něžných výtek

tichého stýskání

            tím slovem bolavým

            tím asi jsem

             

Vykřičené vyznání.

Proradné,

prodané,

k pláči

k zasmání.

            tím vroucím slovem být.

 

Co ksakru vůbec jsem?

Pro tebe, pro mne, pro jiné?

Ta cesta do všech stran.

            Jsem cesta hlíněná

            dlážděná

            zazděná.

            Být cestou do všech stran.

Bez návratu

bez kompasu

bez radosti

proklopýtat

            s vykřičníky

            slovy

bez stopy dýchání.

            Být klopýtavou cestou

a dojít k poznání.

 

Co prosím vás vlastně jsem?

Pro vás, pro ruce, pro kapsy?

Ty dlaně. 

            Mít unavené zašmudlané dlaně

            těmi dlaněmi chvilku být

 

co stále touží

po něžném

zázračném

a krutém svírání.

            Mít ty dlaně

a držet v nich

vždy nové svítání.

 

Řekne mi někdo, co já jsem?

v tom čase

kdy i bohabojní se nebojí

bohů svých ztracených?

 

Zas rozpraskané unavené rty

            mít rty unavené

            rty bláhové

po paměti si snící

o prolínání

špitání.

            Mít rty.

K dlouhému líbání.

 

Ať zatratí mě

ti blázni zatracení

ztracení.

 

Ať bohabojní bojí se

vlastního

posledního troubení.

 

A taky možná jsem.

V podloubí, na rynku

v divadle, u kašny

ty unavené vlasy

            mít vlasy zrzavé

            být chvilku jimi

fontánou trylků

vlasy zářivými

 

ve kterých  město

jak ve svém podhoubí

ulehlo ke spánku

s celým svým smrádáním.

           

            Takovými být vlasy

co všechno schovají

má opona první

poslední.

Sama sobě být si

divadlem národním.

 

 

Ach,  tohle asi jsem.

ten lístek ve větru

Ta unavená duše

            být duší zanícenou

            duší bolavou

 

a přesto

jak lustr s pěti rameny

svítit si

takovou duši mít

            duši duhovou občas být

nezlomenou 

tou věčnou únavou

tím stálým strádáním

 

tak pšššt,

buďme teď tiší

pokorní

 

jsem unavený člověk

jsem čekání

            čekání mít

            štoudev celou

celou štroudev čekání

ryb, pulců, tepů

svírání

úst, rtů

vykřičníků a teček

            celou štoudev mít

            zrzavých fontán

            tušení

a čekat

přes věčnost

přes strach

poslední zvonění

tak dlouhou dobu už

na nové vzkříšení.

 

 


Konvalinka
12. 05. 2003
Dát tip
Připomíná mi to když jsem někdy chodila z pařeb a všechno mě sralo. Taky jsem pak složila něco takového "zajímavého".

Pescan
08. 11. 2002
Dát tip
*

bodlacek
04. 10. 2002
Dát tip
občas moc hořkostné, ale moc se mi to líbí (jako všechno...) ;-) Pro mne osobně jsi i tou kapsou ;-))) T

Happy
01. 10. 2002
Dát tip
Verše naprosto nezralé. Autorka by měla více pilovat a brát ohledy na to jak to po ní chci. Chtěl bych upozornit hlavně na svá díla a své zralé obraty veršů typu: lásky bol - na bydlo. Anebo další zralost mou: lásky podrazy - zaschlé obrazy. To je zralost. Ne jako tohle. Nerozumím těm rádoby větám. Ale abych se nelišil, tipuji .oD

Armand
24. 09. 2002
Dát tip
dlouhá báseň, ale stálo za to ji přečíst *!

Rytmus je skvělý...ale obsah na takový rozsah..i tak skvělá věc***

JRR to řekl přesně, i když nemůžu říct že by se mi to zas TAK líbilo....ale je to krásný

Philae
17. 09. 2002
Dát tip
tak drásavě toužený...zarylo se mi to přesně do srdce...krásně*

JRR
16. 09. 2002
Dát tip
Druhá do oblíbenejch. Deprese s radostí, smutky citů a lásky stejné jako akupunktura. Jen bodání, jen kapky v prachu, utržky- ale o to účinější...

krásný, plný až přetéká........tipp!

Lyryk
13. 09. 2002
Dát tip
a mně se to líbí...

Print
13. 09. 2002
Dát tip
Moc...!!!*!

Olina
13. 09. 2002
Dát tip
Líbí.

Duf
13. 09. 2002
Dát tip
Musel jsem si na to udělat trochu času, a stálo to za to*

djPes
13. 09. 2002
Dát tip
hledání ztraceného...

Rowenna
13. 09. 2002
Dát tip
Promiň, já téhle kritice nerozumím. Je to kritika? Děkuji za tvůj čas.

Rowenna
13. 09. 2002
Dát tip
avi

djPes
13. 09. 2002
Dát tip
Ne, je to narážka na to, co mi to připomělo - Hledání ztraceného času, M.Proust, dil IV. A ta poznámka je pozitivní, Prousta miluji

hermit
13. 09. 2002
Dát tip
líbí moc t v čili řadím si tě k oblíbeným autoritám :-))

Petula
13. 09. 2002
Dát tip
Pěkné, hezky se to nese, jsem vedena a takřka slyším ženský, měkký, trochu zastřený hlas. Sna jen chvílemi je (pro mne) mezi jedotlivými částmi příliš douhá doba od nástupu ke konci, zlenivující a trochu fatalistický zvuk i obsah (ten mi vyhovuje, ten nekritizuji...) mne snad moc ukolébává. Ty „středové“ pasáže (např u cesty...) jsou snad zbytečně dlouhé a pozornost zleniví, poleví a myšlenky se rozutečou... Děkuji Ti! I já si Tě dávám ke svým oblíbeným... ;o)

░▒▓-_-▓▒░
«*»


Pája
12. 09. 2002
Dát tip
jsem tu už podruhé a konečně dočetla! :-)) (je správně "smrádáním?") připomíná mi to včerejší čtení americké poezie na kterém jsem byla...zní to modlitebně úsečně...omlouvám se ale neumím si na to utvořit nějaký celkový názor... líbí se mi kousky....třeba: míjející se v šírání se vším podstatným a kdysi mým. nohami nejspíš jsem namátkou křížem krážem pomalu a lopotně a uboleně dojít. ale jinak to zřejmě :-) není to co mi sedí

Rowenna
12. 09. 2002
Dát tip
Děkuji, že jsi to vůbec dokázala přelouskat.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru