Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Cranberries

21. 09. 2002
1
0
922
Autor
mia

Takto to vyzera v mojej hlave piatok vecer

Cranberries dozneli…Zostalo iba hlasne pozeranie mesiaca na moj utrapeny vankus. Snivalo sa mi…znovu. A vykrik natopeny potom ma zobudil. To ja som tak kricala?!

Steny…biele s bielymi oblakmi a bielym stromom plnym vran-bielych vran. A cierne slnko, ale to iba na chvilu, potom zhaslo a nastal den. Tazke mihalnice husenic spadli do kufra. Odcestujem s tebou k nam. Nas dvor je velky a …okruhly strom ma jablka. Lebo kolko davas, tolko dostanes. Biedy, lasky , pozehnania. A Buda povedal: “Pozri do seba. Ty si Buda. “ Kazdy to zvladne sam. Aj ty, aj ja. Musime sa najprv … Iba jeden den, jeden vykrik, otvorene oci a uz to mas. zobudit. Cierne slnko nejestvuje. Nie… Pekne je snivat, aj spoliehat sa na inych. Ale nie je pekne trpiet… Ty sam to mozes dosiahnut, zvladnut


Pescan
28. 10. 2002
Dát tip
Hmm, zobudiť sa nie je také ľahké. Neviem si predstaviť čo by som robil hore, keď všetci naokolo sladko spia... *

gennaro
21. 09. 2002
Dát tip
som tu prvý....vieš čo je fajn :o) že čierne slnko nejestvuje. páčilo sa mi to

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru