bratrská

Pověz mi, bratře, o nebytí,

o týdnech které nezačnou

i o tom, jak se plody cítí,

když nezralé je z větví rvou.



Pověz mi, bratře, zdali můžeš

a jestli chceš mi odpustit,

že opona mé dětské kůže

tě skryla, nenechala žít.



Pověz mi, bratře, o výčitkách,

o chuti tmy v níž těhotní strach,

slzy se derou z rodidel.



Pověz o tíze nevinnosti,

o dětství v němž se život postí,

o neandělích bez křídel.

---