Slunce vstává a já odcházím spát

Hněv světla zabíjí vše co jsem měl rád

Ty stíny podlouhlé, a tančící se svíčkou

Tmavé louže rozryté rychlou jízdou

Večerní chlad a rosu rána

Která nám byla chladem dána

A hvězdy na nebi

Co dávají třpyt a naději

A měsíc s jeho krátery

A bílé pruhy za leteckými motory

A ticho, průzračnější než sluch

A bílé chladné světlo, ne sluneční puch

Ne ptáků řev a ne hmyzí letky

Jen vůně, kterou můžou dát spící kytky

Jen jediný smutek vidím v očích tvých

Když utrhnu květinu, ozve se smích

V noci růže, ať je rudá, bílá nebo barvy mědi

Předám ti ze srdce jen kousek šedi