Kde čeká jaro

Když léto odchází, přestává lpět

na své koruně, trůně, nadvládě

hermelín vypráší, vynese ze skříně

vysype z kapes kuličky molové

My pěkně si žijeme v slepičí posadě

ze slunce stala se přestárlá slepice

Ze všech sil snaží se naposled vysedět

nové své panoše, sloužící na hradě

Ve stodole ptáků, na statcích koček

už prázdno je, snědli jsme angrešty

sežrali trávu, vypili tůně, vyjedli třešně

zdobí nás fugnlovky palčáky, galoše

a domy i duše  zachumlané jsou

život jak  voda nám vytekl do nůše

a vytéká a teče, bublá, odtéká...,  

Na obzoru se slije. Na jaře, juch,

juchúúú, tam na nás obvykle

tak jako každý rok,

ten milý pochcánek čeká.