Zdál se mi sen

Je krásné, vidět

duhu tvojich vlasů

rozhozených na polštáři

Jak kladiva učňů

mi krev v spáncích buší

a vlasy tvé, jak rež  smočená v tuši

mi kreslí stíny cestu k nebi

na mém polštáři

Křivka tvé šíje

se ladně vine níže

tam kde se klenou

dvé pážat, které kníže rozkoší

snad sám si zvolil

by svedl mne  k oltáři

Já rád se svést na tuto cestu dám

bych vstoupil

s jedinou z všech těch  dam

do ráje v pekelném žaláři

Vždyť známo je, že ráj netrvá věčně

a v trýzni věku je ráj vždy chvíli jen

Však s tebou v ráji moct zůstat chtěl bych chvíli

snad jen rok, měsíc či den

Teď právě někdo někde zvoní

je blázen, proč musí rušit nás

ten blázen je ale jenom budík

a budí jen mne,že nastal nový den