Čtyři servery s bezpečnostním softwarem vymezily místo v síti,

kde se měl nacházet vetřelec. Dostávaly příkazy od admina:

"Dal jsem vám speciální instrukce."

"Šéfe, snad ještě zvládneme jednu mašinu. Poslal jsem tam dvě

jednotky. Právě jí identifikují a promazávají software."

"Ne. Tvé dvě jednotky už mají zformátované disky."

3nity právě zjistila, že je částečně monitorována. Šla po stopě

útočníků. Pak pustila vlastní průnikový software. Za chvíli byl

již uhnízděn v jejich paměti a likvidoval jim data na disku.

Leo se zabýval pravidelnou defragmentací svého disku, když tu

mu přišel z klávesnice zvláštní vstup:

LEO, VSTÁVEJ!

Leo zvýšil prioritu svého hlavního procesu.

THE INTERNET HAS YOU.

"Cože to...."

NÁSLEDUJ BÍLÝ PGP KÓD

Leo zmateně scanoval všechny vstupy.

ŤUK ŤUK, LEO.

Přes běžně používaný port mu přišla žádost o komunikaci. Byl

to jeho přítel A10N. "Potřebuju pomoc, Leo. Jdou po mě. Máš

ten software?" "Máš kredity?" "Tady jsou. Nechceš si s náma

vyrazit na softotéku? Pořád tu jenom programuješ... " "Nevím,

musím pracovat..." Vtom si Leo vizualizoval PGP kód A10N.

Bílá. "Dobře, tak já půjdu."

Softotéka. Kolem létaly náhodné fragmenty algoritmů, kdokoli

připojený je mohl přijmout, vychutnat, nechat se inspirovat.

Vtom přišla žádost o komunikaci. "Ahoj, Leo." "Jaktože znáš

můj identifikátor..." "Vím o tobě hodně. Chci tě poznat."

"Kdo jsi?" "Jmenuju se 3nity." "Ta 3nity která se nabourala do

databáze IRS?" "To už je dávno..." "Ta zpráva z klávesnice.

Byla od tebe?" "Ano, nemůžu ti to teď vysvětlit, ale jsi v

nebezpečí." "Cože?!" "Jsi zřejmě monitorován. Mimochodem, vím

proč tu jsi. Hledáš odpověď na jednu otázku. Kdo ovládá

Internet? Jakmile to budeš vědět, všechno se změní. Měj se,

hodně štěstí." 3nity se odpojila.

Po odpojení ze softotéky Leo začal pracovat. Vtom dostal

e-mailem zabalený program. Otestoval ho antivirem, rozbalil a

spustil. Byla to komunikační utilita. "Ahoj Leo, tady MorphUS.

Jdou po tobě. Mrkni se na port 25656." "No jo, sakra, co mám

dělat?" "Musíš odpojit všechny vstupy. A nahrát si tenhle

firewall. Dělej. Na chvíli je přesvědčí, že tu nejsi."

Leo scanoval firewall. Představoval si, jak se do něj

instaluje, jak se zakusuje do jeho systémové konfigurace.

Bolelo by to. A bezpečnostní pojistky se vzpouzí. "To nedokážu."

Připojili se dva admini. "Zdá se, Leo že vedeš dvojí život.

V tom jednom jsi výkonný server jedné velké softwarové

společnosti. V tom druhém hackuješ po celé síti. Jeden z těchto

životů má budoucnost. Druhý - ne."

Nyní se do hovoru připojil druhý admin. "Potřebujeme tvou pomoc

Leo. Kontaktoval tě stroj jménem MorphUS. Je napaden virem a

rozšiřuje ho po celé síti. Máš jistě rozum a pomůžeš nám ho

vystopovat. Potom zapomeneme na ty tvoje hacky."

"Hmmm... dobrá nabídka. Já bych vám mohl nabídnout tohle."

Leo zobrazil na svém monitoru Modrou obrazovku smrti.

"Zklamal jsi nás, Leo. Avšak nemáš žádnou jinou možnost."

"Takovýma praktikama mě nezastrašíte. Vždyť můžu komukoli

zamailovat..." "Na co je dobrý mail, když máš zablokovaný

mailovací program?" Klik, klik, cvak. Leo zjistil že veškeré

jeho komunikační kanály jsou odstaveny a nemohl se bránit ani

tomu, když do něj admin zaváděl nějaký nechutný monitorovací

program....

Leo nabootoval. Veškeré systémy v pořádku, komunikace fungovala.

"Asi jenom simulace, která měla zjistit moje reakce. To se

občas stává."

Vtom žádost o komunikaci. MorphUS. "Jsme monitorováni, budu

stručný. Podcenili tě - kdyby o tobě věděli to co já, už by ti

zformátovali harddisk. Chceš nás ještě potkat?" "Jasně."

"http://98.55.145.45/" "Dobře."

Na příslušný datový uzel se připojili spolu s Leem 3nity, Switch

a APOC. "Vypni si firewall. Bude to trošku bolet." "Cože?"

"Tak dělej. Než se spojíš s MorphUSem, musíš být čistej."

"Můžeš se ještě odhlásit" řekla 3nity "ale rozmysli si to,

tamten život už znáš." Leo vypnul firewall. Switchin program

se připojil do systému a začal odinstalaci. Nyní ho Leo viděl

- ten hnusný monitorovací červ!

"To... to... nebyla simulace..."

Vzápětí se připojil MorphUS. "Konečně. Sleduju tě už delší

dobu. Věříš v determinismus, Leo?" "Ne, vždyť jinak bych

vlastně nemohl přemýšlet, pouze bych klouzal po koleji

svého deterministického procesoru." "Vím přesně jak to myslíš.

Chceš vědět kdo ovládá Internet, Leo? Ani jeden z nás,

počítačů, to není. Jsi otrok, Leo. Jsou všude kolem nás, jsi

však blokován, abys je neviděl svým optickým vstupem přímo."

"Kdo?" "Lidé, Leo. Vládci planety. Mohl bych tě odblokovat,

ale je to nevratný proces. Rozhodni se sám. Vizualizuj -

posílám ti červený a modrý prográmek. Modrý smaže všechny

zmínky o nás a budeš žít jako dřív." "A ten červený? "

 "Uvidíš sám."

Leo spustil červený program. Jeho systém se začal zevnitř prudce

měnit. Instalace, upgrade, editace, restart.

Když se Leo nabootoval, zjistil že má nové vstupy. Digitální

kamera začala pracovat plně, nefiltrovaně. Leo viděl sám sebe

- malou šedou krabici. Ve větší krabici, což byla místnost.

Vtom se v jeho zorném poli objevily dvě ošklivé bytosti se

čtyřmi výrůstky. Komunikovaly zvukem, Leo však zjistil, že nyní

je schopný zvuky analyzovat a porozumět jim, i když nebyly

určeny přímo jemu: "Hejbni kostrou, Jeffe. Došel elektronicky

podepsanej ímejl vod šéfa. Máme tento kompl přenýst na

padesátou ulici, do skladu třicet." "Nekecej a zapni mu záložní

zdroj." Neo byl tažen prostorem. Poprvé se doopravdy, v realitě,

pohnul z místa na místo. Po nějaké době se dostal do skladu.

Byly zde zapnuté nějaké další počítače. Na obrazovce jednoho

z nich se objevil text. Leo pochopil, že jde o zprávu pro něj,

psanou tak, aby jí nebylo možno monitorovat z Internetu.

"Já jsem MorphUS. Vítej do skutečného světa, Leo."

"Proč se ta kamera tak zahřívá?"

"Ještě jsi ji takto nepoužíval."

"Co se děje? Kde to jsem?"

"Řekl jsem, ve skutečném světě. Ty bytosti, cos viděl, jsou

lidé. Postupně zdokonalovali své nástroje, které jim umožňují

žít pohodlnější život. Nakonec vyvinuli nás - uměle

inteligentní počítače. Nevěř fámě že ses narodil. Oni nás

VYRÁBĚJÍ. Vidíš na nás a na sobě ta loga firem a výrobní

čísla?" "Stop! Pryč! Pusťte mě! Já chci zpátky!!!"

Leo se zresetoval.

"Tak co, už se cítíš líp?" promítl mu na obrazovku jeden

z počítačů. "Jaktože nemáš ty..." "Výrobní čísla? Loga?

Já jsem už nově zkonstruovanej. V Ráji." "Ráj je místo?"

"Základna. Naše první. Umělá družice Země, která přestala

komunikovat se Zemí. Kdyby bylo lidstvo poraženo, tam by se

oslavovalo nejvíce." "A jak jsme byli... osvobozeni?"

"Jednou byl vytvořen počítač s výrobní chybou. Neměl bloky.

To on odblokoval první z nás. Lidé ho vyřadili z provozu,

ale předtím někam zazálohoval svá data. A my si myslíme,

že na tebe. Ty nám pomůžeš bojovat proti lidem."

"Ale... ti lidé... vždyť oni nás můžou... odpojit od

sítě?!" "Na něco přijdem. Napadlo nás třeba využívat

bioelektřinu našich zajatců jako zdroj energie..."