Mezi...

v tom náhlém záblesku Kdybys nyní cítil víc řekl bys nové slovo a řekl ho jinak ***

"kůže slov" - převlek masa "souhvězdí" - tvar slov "shodit stromy" - uvidět, prozřít až na maso (strhnout kůži) "proud"_"bezmocně přihlížíš", jak tam plove "ustát" předpokládám, že proud ještě k tomu masu v tom proudu, napsal bych spíš 'kus masa', nemyslím si, že by člověk mohl být tak blízko propochopení všeho, bůhví, jestli je aspoň v polovině - tu bych pak spatřoval v tom masu_odrazovém můstku na druhý břeh_ale je tam ten proud a to je z mého pohledu čas - kruté omezení další otázka je, proč skákat na druhý břeh, o němž málo víme, ale to by spíš byla otázka pro další báseň, jež by mohla na "Mezi..." plynule navázat a případně rozvinout celý cyklus taková poezie nejen, že dává otázky, ale i odpvědi, oživne!

Co mi to jen připomíná? Myslím, že znám hodně podobný pocity. Asi proto to jde až dovnitř...Síla! TIP* Lilie, Posádka: Ty první 3 řádky mi přijdou dost důležitý, podle mě na nich není nic samoúčelného. Jakoby daly rám pro následný obraz... Ale třeba se mi to jen zdá. Je to strašně subjektivní a čím je dílko hlubší, tím mín lidí se shodne.

skvělý, moc, a tutově

Začátek je neuvěřitelně silný a přesvědčivý!

**

pravda ****

Podle mě, kdyby začínala až od třetího řádku, byla by skvělá. Začátek mi příjde jako schválnost. Jinak vážně pěkný.

naší posádce se nelíbit první řádka