Nápady šílencovy

Nápady šílencovy

Napadlo mne, jestli se třeba už neznáme

z našich minulých životů, anebo z jiných světů?

Třeba z pravěku,

potkali jsme se ve studené prajeskyni,

kde jsem se hlinkou pokoušel malovat praobrázky prazvířat

Byl jsem pračlověk, ty pračlověčice

Byl jsem pralovec, ty pradlena

Hm, asi ne, kožešinám praní v řece asi příliš nesvědčí,

takže to nejspíš bylo někde jinde

Třeba ve středověku

Tys byla mocnou paní velkého bohatého hradu

a já nějaká pochybná existence,

trubadůr, žoldnéř a občas i loupeživý rytíř

co našel klíč k Tvému srdci,

bohužel už ne k Tvému pásu cudnosti,

neboť s ním Tvůj manžel padl,

někde v Palestině na křížové výpravě,

anebo z něj možná nechal ukovat šperk,

pro nějakou místní krásku

a tak se za tu nevěru styděl, že už se nikdy nevrátil,

nebo mu možná šla k duhu

A nebo na dvoře krále Ludvíka,

krále Slunce a mocné Francie

tys byla mocnou vévodkyní,

nejvznešenější z dvorních dam

a já byl Tvůj sluha, Tvůj šašek nebo dokonce Tvůj trpaslík

a nebo třeba...

Já vím, už si asi říkáš, že to mám ze sluníčka,

co letos svítí a pálí docela zhurta,

říkáš si, že ten můj optimismus nemůže být opravdový

a divíš se, kam chodím na všechny ty pitomosti.

Jako bys to dávno nevěděla!

Co myslíš, bojí se moře, že někdo vytáhne zátku?