Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Svítá

26. 11. 2002
3
0
1289
Autor
Brunhilda

Svítá

 

 

Dívám se na zapadlé tváře

Na výraz mrtvých Bohů

Venku se stmívá, šeří

Tma rozlézá se do všech koutů

Do dutin květů, trávy stvolů

 

Prší hvězdy s oblohy

Prší a déšť má svou zvláštní tvář

Budí zmatek v lidských duších

Budí sen a konec Noci

 

Světlo jde mi naproti

Vyzvednout kufry

Ze zapadlé vesnické úschovny

 

Nečinná obloha mění se

V ranní ráj

S plnými ňadry a obrovskou

Přátelskou náručí

 

Tam v zadu, v krajině zázraků

Se slunce přehouplo přes okraj

Nechalo tmu tmou

A ohníčky dnešního dne

Se rozsypaly po zemi

 

Hodiny bijí na poplach

A ráno, ráno vrací se mi…

 

 

 


Krel
06. 12. 2002
Dát tip
hezké...

pamadeus
30. 11. 2002
Dát tip
super........, ale to bych se opakoval..:)

Amanda
28. 11. 2002
Dát tip
Kraaasne moc se mi libi... uplne pohladilo a ponorilo do prijemne pohody!**

Narwen
28. 11. 2002
Dát tip
Myslim, ze Ti asi neposkytnu hlubsi kritiku, ja Ti proste jen reknu, ze se mi to libi a take, ze se mi to nezda moc jako epicka basen ale * :)

Marthin
25. 11. 2002
Dát tip
Tak toto je hodně dobré..ba výborné...Podařené dílko..:-)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru