Strach byl klíčem

Někteří lidé tvrdí že by nikdy nedokázali zbavit druhého člověka života. Jiní říkají opak. Jen čas ukáže pravdu.

 Žijeme své životy ve věčnosti

Ve sladkém světě bez bolesti

To jen v noci můžeš cítit dotek strachu

Když v džungli tušíš kroky vrahů

 

Pamatuji čas, kdy jsme byli přepadáni

A bili jsme se v blátě na rýžové pláni

Pamatuji čas kdy jsme měli volnou cestu

V srdci nocí, hořící těla, bomby městu

Žijeme ve věčnosti

 

Cítil jsem tajemství tvého srdce

Slyšel jsem pláč a líbalas sladce

Děti bez svobody a bezvědomí

A nikoho nezajímalo velitelské nevědomí

 

Jako kdybychom žili v temnotě

Halili se do iluzí, děkovali slepotě

Jediné, čemus věřila byl FNFAL

Ten nikdy, nikdy nezklamal

 

A když přišli povolávací rozkazy

Sbalila ses radostně, žádné dotazy

 

Žijeme své životy na věčnosti

Ve sladkém životě bolesti

To jen zde cítíš doteky strachu

Když tady končíš, mladý brachu

 

Ano rozumím pane, kapitáne

Vrtulníky jsou již blízko

Tisknete se strachem do bahna

Když okolo padá napalm

A buš se halí do narudlého oblaku

Všude kolem létají zbytky listí

A tobě nezbývá nic jiného než jít dál

 

Nebát se smrti, nebát se VietCongu

Nebát se ničeho

Tak vás to učili, a teď cítíš strach

Teď když jsi od krve

A necítíš bolest

 

Kapky deště stékají po přilbě

Rozhlížíš se po jatkách

Jen prázdná zbraň leží v tvém klíně

A ty nechápavě hledíš

Bylas kdysi někým jiným

Těď jsi jen vojákem.

 

Pohlédla jsi do očí temnotám.

---