Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Skloňování cizích jmen v češtině

26. 11. 2002
3
0
20090
Autor
Spvrivs

Právě jsem dopsal v tomto duchu S.V. a napadlo mě uveřejnit to pro vsecky, protože se nás to všech týká.

Občas se setkáme v textu, jenž obsahuje cizí jména, s jejich mechanickým skloněním, čímž vznikají lingvistické i jiné nesmysly. Místo toho, abychom přemýšleli, co vlastně píšeme, bezmyšlenkovitě postupujeme přesně podle naučených pravidel. Každý jazyk má však svá specifika, a čeština obzvlášť, která bychom si měli uvědomovat.

 

Jednou z nejvýznamnějších gramatických zvláštností češtiny je ženská koncovka -e (vzor růže), která není přítomna v žádném jiném slovanském jazyce (dokonce ani v moravských nářečích). Proto se u jmen jako např. Nataša nebo Čadca (slovenská obec) dopouštíme chybného přiřazení a skloňování podle vzoru žena (protože koncové -a je pro nás k tomu signálem). Poslední hláska kořene slova je však měkká a tudíž vyžaduje také skloňování podle měkkého vzoru (rozdělení na tvrdé a měkké neplatí jen pro mužský rod, přestože se to ve školách neučíme, fakticky existuje i v ženském rodě). Zároveň bychom měli vycházet z nářečního tvaru vzorového slova - "ruža", kterému nominativ zvukově odpovídá. Takže Nataša má další pády Nataše, Nataši, Natašu, Natašo, Nataši, Natašou. Kdybychom totiž stejné jméno sklonili podle ženy, velmi hrubě bychom porušili hláskové předpisy - říkali bychom: Nataša, Natašy, Natašě, Natašu, Natašo, Natašě, Natašou. Jistě uznáte, že zvláště přítomnost y bezprostředně za š je v češtině absolutně nepřípustná.

 

U jmen mužského rodu se objevuje zase jiný, mnohem závažnější nešvar. Ke jménům končícím v psané podobě na samohlásku totiž mechanicky přiřazujeme příslušné koncovky, a to i v případě, že ve zvukové podobě končí souhláskou. Tak často např. jméno George v psaném textu skloňujeme George, Georgeho, Georgemu atd., zatímco v mluvené řeči říkáme Džórdž, Dźórdže, Džórdži... A netýká se to pouze jmen končících samohláskou. Obecně totiž postupujeme mechanicky, např. francouzské jméno Jacques (Žak) na papíře skloňujeme podle vzoru muž, zatímco v řeči podle vzoru pán/hrad. Koncovku, kterou nevyslovujeme, bychom proto měli v dalších pádech nahrazovat příslušnými pádovými koncovkami, ne ji nechávat jako součást kořene ve slově. Jacques by měl tedy dále vypadat Jacques, Jacqua, Jacquovi/u, Jacqua, Jacquu, Jacquu/ovi, Jacquem. Písmeno u je silně vázáno ke q, proto zůstává, zatímco odnímatelná koncovka -es se nahrazuje.

 

V případě jména George se koncové e také váže na předcházející písmeno, které změkčuje, proto budeme dále pokračovat Georgee, Georgei/ovi, Georgee atd., přičemž bychom v tomto případě (že koncová samohláska změkčuje předcházející souhlásku) mohli zdvojené měkké souhlásky psát jako jednu, tedy: George(1), George(2,4), Georgi(3,5,6), ale ! Georgeovi(3,6) (protože o je tvrdá samohláska).

 

Jak je vidět, mezi psanou a mluvenou podobou cizích jmen jsou mnohdy tak propastné rozdíly, až člověku vrtá hlavou, jak může takovým způsobem vůbec někdo psát. Mechanické skloňování podle posledního písmene totiž nejen porušuje českou lexiku, která má pro každý psaný znak pouze jednu zvukovou jednotku, avšak kterou v případě cizích slov a jmen můžeme (někdy je to dokonce nutné) zanedbat, ale tím, že postupuje podle jiných vzorů než mluvená řeč, se velice hrubě prohřešuje proti české gramatice. Písmo by mělo věrně zobrazovat lidskou řeč, proto musí také psaná podoba slov odpovídat jejich mluvené podobě. Pišme podle logiky a ne mechanicky bez rozmyslu.


Spvrivs
04. 12. 2002
Dát tip
Pom: Neboj, nemám; a já tam taky nikdy nebudu, protože pomýšlím na dóóócela inou kariéru. ;-)

Spvrivs
29. 11. 2002
Dát tip
Ona ta Nataša je trošku problematická. V 2., 3. a 6. pádě bych se rozhodně přidržel té růže (i když u genitivu připouštím i to -i), ale v tom ostatním je to shodné se ženskou (ovšem s moravskou "ružou" taky). Možná by bylo lepší, než to montovat na používané vzory, vytvořit vzor úplně nový, třeba zrovna Nataša (to by znělo super, ne: žena, ... věc, Nataša). Potom ta koncovka u Jacqu(es)a - je fakt, že ta tam tolik nevadí. Jenom se při skloňování nesmí zapomenout, že je to Žak a ne Jackvues. Je třeba se dívat na věc komplexně, otevřeně, z hlediska slavistiky a jazyků povšechně, ne jen v rámci češtiny. Hlavně pozor, abychom nepsali podle jiného vzoru než mluvíme. Aki: úplně klidně (ještě by si mohla myslet, že ji mám za myš) :-) rire: Takže když něco dáváš George(s)ovi, tak to vlastně dáváš à Georges? :-)) Já bych taky byl pro skloňování v daném jazyce, ale b_hužel to často moc nejde. A cache od cashe není třeba odlišovat, pokud je nezačnem zhovadile přepisovat na keš (To vypadá ještě daleko blběji než Jacqua).

gd
29. 11. 2002
Dát tip
všechno je věc zvyku... dispečink (dispatching) třeba taky všichni berou úplně v klidu, ale z klikání se můžou znečistit. ono se to vytříbí, praxe a zvyklost to vyřeší lépe než ústav pro jazyk český... při vší úctě.

Pompejus
29. 11. 2002
Dát tip
Clověče, když si to tak uvědomím, tak vlastně, když budu něco psát a ted Nataši, nebo Nataše? Takhle se seknu na každý 4 větě. Tohle je námět na přemýšlení na dlouhé zimní večery, ale modlím se za to, abys neměl příbuzné na ministerstvu školství!

Mpj
27. 11. 2002
Dát tip
Tohle je opravdu velmi zajímavý námět na přemýšlení, ani vlastně nevím, jak to dělám já... Jo, snažím se takovejm jménům vyhejbat ;-)))

nin
27. 11. 2002
Dát tip
souhlas s gd dobrej námět k zamyšlení

Danny
27. 11. 2002
Dát tip
typický Spvriovský zamyšlení nad jazykem. To čtené/psané skloňování je opravdu hodně zajímavá věc, avšak "ta tvoje Nataša se mi nelíbí" (snad s ní něco nemáš, abych tě neurazil :-))))) podle mě tam skloňuješ spíše podle nějakého toho moravského dialektu...

quapa
27. 11. 2002
Dát tip
hej tak natasa je naprosto super...............zbytek je asi trosku slozitejsi a vetsinou pripad od pripadu az na proflakle typy typu natasa

aRmida
27. 11. 2002
Dát tip
quapa: typy typu?:-)

Rivka
27. 11. 2002
Dát tip
Těším se na svůj první elaborát o jaderné fyzice

papouch
27. 11. 2002
Dát tip
Litoch.> ne, nepletu se, bylo to tajaxem napsal

gramatika nikdy nebyla pro mě, přesto díky za upozornění a nějaká ta pravidla...

Spvrivs
26. 11. 2002
Dát tip
Nevím, jak se k tomu staví oficiální pravidla, toto je moje logická dedukce, kterou ovšem chci donutit lidi k zamyšlení (proto upoutávka)

Aki
26. 11. 2002
Dát tip
hele, s tou Natašou to myslíš vážně? :o) sorry, ale budu se asi hádat... podle tebe by se teda malá Michalka skloňovala Míša, bez Míše? :o) zkus to nějaký říct, jestli to rozchodí... :o)

Kostka
26. 11. 2002
Dát tip
Děkuju za upozornění, jenom bych polemizoval s pasáží o Jacquesovi. - Ano, tak bych to psal, s respektováním celého tvaru cizího jména, zdá se mi to logičtější. Ostatně, takový Georges by pak v skloněném tvaru mohl být zaměněn za německého Georga či anglického George...kdežti při zachování koncovky je všechno jasné. Tož tak.

rire
26. 11. 2002
Dát tip
Tohle je vždycky o osobním vnímání jazyka Osobně slova z cizích jazyků skloňuji buď podle toho jak se skloňují v cizím jazyku, nebo je neskloňuji vůbec. Vyhnu se tím obludným patvarům, které s originálem nemají nic společného. A navíc - jak bys rozlišil finetické slovo keš (cache) od cash? Fakticky to nemá smysl. Tíhnu víc ke směru který lidi naučí jak se to v originále píše a mluví, než abych foneticky zapsal co slyším a byl pak vystaven zmatení v jazycích, které hrají na různost zápisu a čtení.

gd
26. 11. 2002
Dát tip
skloňování cizích jmen je problém, ale nelze se mu vyhnout neskloňováním: viz typický příklad "selešová porazila grafovou" - pokud by se napsalo jen "seleš porazila graf", byl by možný i zcela zmatečný výklad "selešovou porazila grafová". jméno nataša skloňuji podle vzoru žena s tím, že se zohledňují měkké koncovky. nataša, (bez) nataši, (komu) nataše, (vidím)natašu, (volám) natašo, (o) nataše, (s) natašou... tento způsob uvádí i slovník spisovné češtiny a hodlám se ho držet. jacques opravdu skloňuji jinak v psané podobě a ve čtené, je to zvláštní a budu se nad tím muset zamyslet. tím spíš, že můj francouzský strýček se jmenuje jean-jacques... druhý pád (bez)jean-jackqua ale vypadá hodně divně, těžko to logicky zdůvodnit. u george není sporu - používám ale způsob bez zdvojování e.

papouch
26. 11. 2002
Dát tip
hehehe :-)) bejvávala španělská sjezdařka, ta se jmenovala Ochoa (čti Očoa) .. já tekl a chtěl rozkopnout obrazovku, když českej komentátor vypouštěl z držky ..a právě přijíždí Očoaová... :-))) Taky byl rakouskej skokan, jmenoval se Vettori .. italské jméno, čte se Vetori, prej jeden čs komentátor od něj dostal přes držku, když přes několikeré upozornění ho neustále oslovoval Herr Fetori ..... :-)))))) jo, pojednáníčko jsi napsal fajník, díky

aRmida
26. 11. 2002
Dát tip
o gramatických pravidlech je třeba přemýšlet, hovořit a psát a je dobře, že to děláš. ovšem to, co navrhuješ pro natašu (pro růži - pro nataši?!:-), se mi moc nelíbí, myslím, že jsi to úplně překroutil. S tím Jacquesem je to složitější, ale tebou navrhovanou redukci bych také nepodpořil, poněvadž když víme, že v nominativu se ono -ues nevyslovuje, lehce si odvodíme, že jej nemáme vyslovit ani v genitivu, tedy jacquesa přečteme jako žaka. jinak máš pravdu v tom, že psát bez georgeho a číst bez džordže je poněkud nesmyslné, navzdory tomu, že to v psané podobě vypadá tak... světácky... či co...

Litochowitz
26. 11. 2002
Dát tip
papouch....nečetl to jen Očoová?....(pamatuju si na ni celkem dobře).....a Vettoriho myslím četli správně...nemyslíš sjezdaře Fattoriho?:-))

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru