Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

TĚŽKÝ ŽIVOT POŠŤÁKA.

06. 06. 2003
3
0
2610
Autor
fungus2

FIKTÍVNÍ POVÍDKA PODLE SKUTEČNOSTI

Poštovní dodávka jela ulicí, kterou foukal ostře vítr, díky kterému spousta papírů a smetí poletovala vzduchem. Dan chvíli hleděl  na obě strany ulice a hledal místo, kde by mohl dodávku zaparkovat.

„Zatraceně, zase budu muset až na roh.“ Pomyslel si a dojel na roh ulice. Pak otevřel dveře dodávky. Silný vítr mu je ale přibouchl zpátky a on pocítil úder dveřního okénka do hlavy. Než si stačil zanadávat, tak mu z rukou vyklouzly desky, ve kterých byly listy sjetin s adresami. Vzápětí na to desky dopadly na chodník a jednotlivých listů sjetin se zmocnil vítr. Naskytl se mu pohled na rozlétající se jednotlivé listy.

 Poté vzduchem po ulici plachtilo na deset listů, za kterými  zoufale běžel a chytal je do rukou. Několik kolemjdoucích jeho počínání užasle pozorovalo a jeden z nich mu začal pomáhat v chytání listů.

Pes jednoho z přihlížejících se roztěkal a běžel  za Danem, aby poté na něho skákal. Pak ho předběhl a uchopil do zubů jeden nízko plachtící list.

„Dej mi ho!“ Vykřikl na něho. Pes ale běžel dále i s papírem v zubech. Za ním utíkal on a křičící majitel psa.

  Když po několika minutách dával poněkud pomačkané listy sjetiny dohromady, neměl zdání, co jej ještě čeká.

 Zanedlouho donesl velký a těžký balík ke vchodu a zazvonil na jeden ze zvonků. Po chvíli se v mluvítku ozval ženský hlas.

„Dobrý den pošta. Nesu vám dost velký a těžký balík. Posílá vám ho  Quelle a je za pět tisíc.“ Řekl při pohledu na adresní štítek balíku.

„Nám nefunguje bzučák. Hodím vám klíče.“ Ozvalo se z mluvítka.

„Jo dobře, budu chytat.“ Odvětil a stoupl si poněkud dále od domu na chodník. Zadíval se do oken a brzo z jednoho z oken ve čtvrtém patře vylétl pytlík s klíči. Letěl poněkud do strany, a tak se rychle přemístil do strany a měl snahu rukama pytlík zachytit. Pytlík se svazkem klíčů mu propadl mezi prsty pravé ruky a dopadl ve vteřině na jeho hlavu. Bokem pak vrazil do zaparkovaného auta a podél něho se sesul na chodník. Poté spatřil jak pytlík, tak i svou propisku, která mu vypadla z kapsy a ta se pozvolna  kutálela ke kanálu, v němž pak zmizela.

„No tohle!“ Vyhrkl si a přejel si rukou hlavu v místě, kde jej zasáhl pytlík.

Notně naštvaný za okamžik odemkl dveře od domu. Dovlekl balík, až k výtahu. Ustrnul když obě světélka svítila červeně a mačkání na černý knoflík bylo marnou snahou přivolat výtah.

„No to bych do toho kopnul!“ Řekl nahlas a ještě více naštvaný dotáhl balík ke schodům.

„Do čtvrtého!“ Ozval se hlas adresátky odkud si z hora domu.

„Já vím!“ Řekl  nahlas za funění. Balík dotáhl do druhého patra a vstoupil na první točité schody vedoucí do dalšího patra. V tom zhaslo světlo.

„Do pytle!“ Procedil mezi zuby a snažil se ve tmě  zrakem najít světélko od vypínače. Nikde ho však nebylo vidět. Začal tedy rukou šmátrat po zdi. Marně.

„Sakra, copak nevidí, že zhaslo světlo?“ Pomyslel si a poté zvolal: „Prosím vás rozsviťte.“

„Počkejte, já vám šla naproti. Nemůžu najít vypínač!“ Zvolala žena  o patro výše na schodišti.

„Krucinál fagot!“ Zaklel a pokračoval v přejíždění rukou po stěně. Netrvalo dlouho a nahmatal cosi studeného a kulatého. Hmatem zkoumal, co by to mohlo být a začalo mu to připadat jako hlava. To cosi ale dopadlo na něho. A to mělo za následek, že neudržel rovnováhu a spadl i s balíkem na schody. V ten okamžik se rozsvítilo. Užasle hleděl na to, že na něm leží velká sádrová socha vypadlá z výklenku vedle schodiště. O kus níže se kutálel s rachotem balík. A nad ním se objevila starší žena.

„Já ten balík nechci. Já si vzpomněla, že jsem tu objednávku zrušila.“ Řekla mu, zatímco on rezignovaně vstával se sochou v rukách.

„Taky jste mi to mohla říct, když jsem stál na ulici!“ Zahartusil a měl sto chutí balík rozkopat.

A tak vlekl balík zpátky dolů a dost nadával. Když se ocitl před domem a šel směrem k dodávce, ozvala se z okna domu nečekaně ona žena.

„Pane pošťák, já se omlouvám. Já tuhle zásilku chci. Já zrušila jinou. Já to spletla!“

„Nééééééééééééé…..“ Rozlehlo se vzápětí hlasitě ulicí.


Semeno
05. 08. 2003
Dát tip
Toť Pravda pravdúcia! :o))

Semeno
04. 08. 2003
Dát tip
Závěr. Hrozně do očí bijící. Spousta drobností, které mají podtrhnout smysl děje, by tam buď neměly být, protože působí příliš..mm... teď nevim, tak jako narafičeně, uměle.., nebo by měly být vsazeny do textu jaksi lépe, aby vyplývaly, a staly se tím vtipnějšími. :o) Mám to ale dneska štestí, můžu si hrát na drsňáka :o))

fungus2
04. 08. 2003
Dát tip
Nic se neděje. K dokonalému psaní vede dlouhá cesta vydlážděna písmenky o)))

zvedavec
22. 07. 2003
Dát tip
No, tá pani bola tuším zmätkárka ako ja ;-). Ale nebola zlá! Okolnosti boli zlé... "Když po několika minutách dával poněkud pomačkané listy sjetiny dohromady, neměl zdání, co jej ještě čeká." túto vetu by som asi ja osobne vypustila a vložila by som niečo, čo vyvolá ten pocit tajomnosti, ktorý i Ty obľubuješ, viac: napr. Odchádzal s dojmom, že dnes ho už nič nemôže prekvapiť. alebo Táto udalosť mu tak skomplikovala život, že bol napokon rád, že to už má za sebou. Očakával, že čo ho dnes čaká, bude len niečo jednoduchšie. Ale páči sa mi Tvoja poviedka ako celok! *** Inak, aj keď je to ťažká práca, asi by aj mňa bavila, lebo stretávaš štrašne veľa ľudí... Mám ich rada. Určite stretávaš aj množstvo dobrých ľudí, nie?

fungus2
22. 07. 2003
Dát tip
Děkuji. No za ta dlouhá léta na poště jsem potkal dost lidí tzv. dobrých, špatných i bláznivých. Je to nevyčerpatelné téma o)))

fungus2
10. 06. 2003
Dát tip
Díky. Někdy opravdu je o)))

Taky jsem dělal tři měsíce na poště, práce je to opravdu těžká a ty lidi, achichouvej. Ale zážitků (kladných i záporných) mám snad na celou knihu. Už o napsání přemýšlím dost dlouho. Snad se jednou rozhodnu. Jinak dílko je fajn!

fungus2
07. 06. 2003
Dát tip
Děkuji. O poště by se opravdu dal napsat román. Těším se tedy na tvé poštovní historky o)))

FLO
06. 06. 2003
Dát tip
No, to se stává. Ale nakonec by tu babu mohl zabít. Tím balíkem nejlíp. :) *

fungus2
06. 06. 2003
Dát tip
Něco podobného se mi před lety stalo. Ještě druhý den jsem nadával o)))

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru