Opilec

Na břehu řeky sedí muž                                  

A v ruce svírá smrti nůž.                                

V kabátku špinavém sedí sám,                       

Opuštěn,nikým nehledán.                               

Nemá rodinu,ani dům,                                    

Co má,je láhev a v ní rum.                             

Měl rodinu,velký dům                                    

A v noci oddával se snům.                             

V posteli s hřejivou láskou,

V posteli s největší obecní kráskou.               

Měl děti a budoucnost,

Měl všeho mnoho,všeho dost.

A pak přišla ona chvíle,

Kdy kdosi počal těžit z jeho píle.

Jeho přátelé,co zdáli se být přáteli,

Jeho okradli a přítele už nechtěli.

Neměl už ani vindru v kapse,

Tak řek si:hele vole,zab se!!

Pak řek si zas,že pro koho žít má,

Tak se radši sebevraždy vzdá.

Řekl to ženě a čekal podporu,

Nevěděl však jakou to má doma potvoru.

Sbalila si svých pět švestek,práskla do bot hej hola!!

A on pak zas řek si chladně:co já jsem to za vola??

Ztratil byt a ztratil práci,

Navštěvoval funebráci.

Něco nakrad,trochu měl

A na život zapomněl

Upíjel se v strachu,zlosti,

Vodkou nasákly mu kosti.

V noci spával po parcích,

Přes den kradl rum a líh.

Stále jenom v lihu byl,

Pospával a někdy snil.

Nechápal už smysl žití,

Znal jen spaní a pak pití.

Sedl tedy k řece

A zabil se přece!!!!!