Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBrána
21. 12. 2002
11
0
941
Autor
kminnek
projít svou branou osudu
poznat to co je uvnitř z nás
poznat i míru svého odstupu.
Smět vrátit se do dětsrví
kde si jak malý hrát
ve svých snech nejlépe na štěstí
co nikdo nebude nám brát.
Plnou dlan malin jíst
v dlaních krev je pravá?
Na nich jen s klidem číst
že je to z malin štáva.
Tak jak kapky vody se odpaří
dopadem na horká zrnka písku
i ten sen se náhle někam vypaří
zbyde jen pár malých plíšků.
Slunce je daleko od vodních růží v jezeře
něžně je svými paprsky pohladí
tak stojím v té časové mezeře
tady se mi ten sen nikam neztratí.
Vítr je přítel ohně co les ničí
plamínek lampy stále zhasíná
jen víla v lese smutně křičí
své srdce v kámen navždy ukrývá.
Uplet si z tenkých stébel trávy provazy
těmi si mě navždy k sobě spoutáš
snad máme oba dost na vše odvahy
když do mého života právě vplouváš.
Už nechci zastavit ten čas
zavírám jen bránu minulosti
v mých dlaních zůstal Tvůj vlas
právě otvírám Tvou bránu spanilosti.