Blouzním...

 Nechci tě trápit či nějak omezovat,

nechci vidět smutek v očích tvých

chci tě jen štěstím obdarovat,

chci tě zbavit všech pocitů zlých

Mám ale to štěstí v sobě?

Nepatří mně, patří jenom Tobě.

...nejsou to jen slova,

vše ostatní se v nich schová,

je to ale ta pravá upřímnost?

je to přátelství?

je to nevinnost?

Co  vše je ve mně skryto,

co zůstalo do srdce vryto....

Marně hledám ve svém snáři,

něco o ní, o té tváři,

co každou noc se na mě směje,

nemračí se, jemně pěje.

Blouzním? anebo spím?

Vnímám? anebo sním?

Odpověď nečekám

Těžká to otázka.

Hluboké přátelství anebo Láska?