Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seAkt /na Moje světlo
Autor
Sala
(ždibínek předkrmu z L. P. Fargua, ostatek k natrávení vlastní:) JEN TROCHU NĚHY – A SMUTKU -, abys mne více milovala.. Ale ve dnech, kdy mé srdce naslouchá, zdává se mi, že jsem ti dosud nic neřekl. Potají překypujeme drahou přítomností.. Později ji dokážeme v sobě uzavřít, možná.. Je tam uvnitř, poslední slovo, které řekneme my sami. Je v Temné komoře a spí. Ale jen jako negativ, který snad jednou bude vyvolán.. Je obklopeno starostlivou péčí všech srdcí. Dlouho jsem snil o tom, že je vyslovím. Určité veličiny a odstíny.. Dokážu ti je vyjádřit jenom hudbou. Nebo vlastními jmény, plnými něhy. Hudba vypoví ta světelná slova, pro něž jsou stvořena všechna ostatní, aby je pokryla svými temnými listy.. Přechází od odstínu k odstínu na pozadí mořské hlubiny tlumených tónů, jež tušíme za všemi věcmi –a ozařuje místo, kde chci spočinout – už beze slova – s přítelem, který by o mně všechno věděl, všechno mi vytkl – a odpustil mi..
Barvy nevyblednou.
To jen na Podzim opadá víc matu,
když se akvamarín skryje do podpaží,
když se žena roztouží
na plátně rumělkově
a muž se změní v draka
znova tak vykřičená!
do zapuštěné trávy
směstnává světlo a stín
na stehnech pocity
zubí se oranžově
a hluboko v ní
se odehrává řeka
náruživá pak chuť
se milovat..
kouř komína zatím vypustil duši
a obyčejné
ANO
voní po Jaru
až k ránu Tebe svítá