Rosa

Zašeptala jsem:

"Neumírej roso
chci ti zpívat
ještě chvíli
nechat tě zapomenout
na krutovládu
Měsíce"

A ona zůstala

Společně
nesměle
čekaly jsme na prince
ranní rosa a já

Samy jsme klečely
na zeleném koberci
samy, ale ne osaměle
a v dálce tekl
rudý potok

Tam někde byl
pozvedal nenáviděný meč
pro cizí chtíč

Pak vyšlo slunce.
Ze zlaté záře
zrodil se náhle vítr
a přinesl
krví potřísněný
kvíteček chryzantémy

Rosa mě objala
a naše slzy
se slily v jedny

"Neumírej, má drahá
chci ti zpívat
ještě chvíli
nechat tě zapomenout
na krutovládu
Měsíce"

To rosa promluvila
Naposled.