Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

JAK SI DĚTI HRAJÍ

12. 01. 2003
0
0
1083
Autor
kastelán_50

Rovněž okruh \" básně ze života \" z roku 1980, a co vlastně víc dodávat ?

Šel jsem kolem hloučku dětí.

Deset, dvanáct, čtrnáct let.

Drželi mezi sebou jednoho slabšího kluka.

Kroutili mu ruce za zády,

a páskem od kalhot,

a tkaničkami z kedsek

ho přivazovali k tyči na prádlo.

K železné tyčce panelákového zákoutí.

Chlapci mu dupali na špičky bot.

A děvčata ho šimrala do uší stéblem trávy.

 

" To je mučednický kůl , "

povídá mi jeden chlapec moudře.

" Hrajeme si na indiány.

   A tohle je běloch,

   kterého jsme si ulovili. "

A dal mu na důkaz svých slov

takovou herdu do nosu,

až krev stříkala na triko.

 

Šel jsem kolem hloučku dětí.

Deset, dvanáct, čtrnáct let.

Drželi mezi sebou jednoho slabšího kluka.

Kroutili mu ruce za zády

a přivazovali ho k tyči na prádlo.

Chlapci vytáhli kudličku

a hrotem ho škrábali na břiše.

Děvčata sbírala bodláky

a strkala mu je za krk.

 

" Hrajeme si na Vietnam, "

povídá mi jeden chlapec moudře.

" A tohle je šikmovočko,

  které jsme si ulovili. "

A dal mu na důkaz svých slov

takovou herdu do nosu,

až krev stříkala na triko.

 

Jak bylo tomu chlapci ?

Což já vím.

Nejspíš pak brečel.

Nebo zatínal zuby.

To přece nikdy není rozhodující.

 

HLAVNĚ, ŽE VŽDYCKY JE NĚKDO TEN SLABŠÍ !  


Naja
16. 01. 2003
Dát tip
Mi to prijde skoro vic jako povidka ney basen, ale ja v tom mam hokej. At je to, co je to, je to dost pravdivy.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru