Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Le Petit Prince - pokračování

19. 01. 2003
9
0
2565
Autor
Yossarian

Snad se na mne pan Exupéry nebude zlobit. Četl jsem dnes Malého Prince potřetí. Poprvé někdy ve čtvrté třídě- nelíbil se mi. Podruhé na střední škole- nevadil mi, ale nepochopil jsem ho. Potřetí dnes. Je to alegorie (ale to asi každý pochopí).

Věnováno K.

 

 

Rok po těch šesti letech, které uplynuly od mého setkání s Malým Princem a jeho odchodem z tohoto světa, letěl jsem znovu nad Saharou.

  Mé staré letadlo bylo v té době již v zaslouženém důchodu, nové fungovalo bezproblémově a nejevilo známky poruchy (přestože jsem si to moc přál). Přistál jsem tedy na jedné písečné duně, která byla pro přistání vhodná, a při tom se příliš nevzdálil od místa, kde jsem havaroval před  sedmi lety.

  Věděl jsem, že Malého Prince nemohu potkat, přesto jsem riskoval zadření motoru v tom nekonečném množství písku který celý můj svět najednou obklopoval. Nedalo mi to. Co kdyby.

„Nakresli mi beránka“.

   Jak rád bych ho kreslil, měl jsem k tomu pastelky a hned po mém rozloučení s Malým Princem před sedmi lety navštívil jsem v Paříži známého umělce, aby mě naučil malovat beránky. Zdráhal se zprvu, myslel, že si z něj dělám blázny. Až peníze ho přesvědčily, že jsme začali kreslit. První obrázek beránka vypadal téměř jako ten, který jsem nakreslil Malému Princi, měl jsem ho ostatně ještě v živé paměti, i když jsem ho již nikdy po tom neviděl. Ale i další obrázky jakoby kopírovali ten první, z pouště.

  Malíř znervózněl, požadoval víc za pořádný kurz. Zaplatil jsem mu. Mnoho peněz, nelitoval jsem toho. Co kdybych ho někdy potkal. Po několika týdnech maloval jsem beránka docela dobře a peníze mi došly.

Tehdy jsme se rozloučili.

  Teď jsem byl na poušti jen kousek od místa našeho někdejšího setkání, v kapse jsem měl barevné pastelky a v ruce cit pro malování beránků.

  Chyběl mi. Mohl jsem nakreslit nejkrásnější beránky, ale neměl jsem je komu dávat. Nelitoval jsem toho, že jsem se naučil beránky kreslit, chtěl jsem se to naučit. Kvůli němu.   

  Věděl jsem, že ho již nikdy nespatřím. Ten žlutý had u jeho kotníku byl velice vážený had, jeho jed byl vyhlášený široko daleko.

  Přesto jsem chtěl umět namalovat beránka. Aby se mi už nikdy nemohl smát, že kreslím beránky moc staré, nemocné nebo rohaté. A taky jsem se trochu styděl, že jsem si tehdy pomohl tou krabicí. Chtěl jsem to napravit.

   I započal jsem tedy s kreslením. A namaloval jsem nejkrásnějšího beránka ve svém životě.  Nevěděl jsem však, co s kresbou.

 Rozhodl jsem se počkat na noc, až hvězdy osvítí místo našeho setkání a já zdvihnu obrázek k jejich záři.

Na jedné z nich pak jistě jej Malý Princ uvidí a přispěchá za mnou na moji poušť.

Ó, jak jsem byl bláhový. Můj obrázek byl příliš malý, on ho jistě z takové dálky nemohl vidět. 

  Druhý den jsem nakreslil beránka dvojnásobného a třetí den jsem slepil čtyři archy papíru a nakreslil beránka přes celou plochu.

Konečně byl beránek dost velký, aby byl vidět i z té nejmenší a nejvzdálenější planety naší soustavy.

Malý Princ přesto nepřišel.

  Poklekl jsem tedy do písku a začal jsem se modlit (byl jsem ateista). A Malý Princ nic.

Ráno jsem odletěl.

  Bez hněvu. Nemělo cenu se na něj zlobit.

  Snad zaléval svou květinu a nemohl mě navštívit. Snad se bál bolesti, kterou by musel opět podstoupit, kdyby se chtěl vrátit na svou planetu.

  Mohl by stejně tak dobře zůstat na té mojí. Místa tu bylo pro nás oba dost.

  Chtěl jsem s ním žít, dnes to vím.

 A chci pořád.

Ale něco jsem musel udělat špatně.

  Snad jsem mu měl tehdy nakreslit místo náhubku pro beránka zahradnickou lopatku, aby mohl vyrýt svou květinu a přinést ji s sebou na Zem. Staral bych se o ní stejně pečlivě jako on.

  Záleželo by mi na ní stejně jako jemu.

  Umřel bych pro ní jako by pro ní umřel on kdyby se jí něco stalo.

 

 Zanedlouho uplyne další rok.

  Osmý od našeho setkání, první od mého neúspěšného pokusu přilákat ho zpět na zem. Snad má tu lopatku u sebe, snad má i květináč, do kterého by svou květinu přesadil před cestou ke mně. Ostatní ať nechá na mně.

 

Přiletí?

 


Adriana
18. 12. 2003
Dát tip
Móóóóóc krááásnýýý!!!!! Tip*

pozorovatel
23. 11. 2003
Dát tip
Já čet’ Malého Prince jen jednou a hned se mi hrozně líbil. Ani se nedivím, že ses pokusil napsat svý pokračování. I mě to napadlo. Je tam spousta krásných myšlenek.

Kytiii
13. 10. 2003
Dát tip
málem bych zapomněla... velikánský TIP

Lowlander
29. 04. 2003
Dát tip
JHe to vážně nádhera! Moc se mi Tvé variace na mnalého prince líbí... TIP*

Šílená
23. 01. 2003
Dát tip
ne....Ne....NE...a ne!:o) snažší? tomu by tvůj malý princ asi nerozumněl.... není snažší otevřít oči?....a i kdyby to byla ta nejtěžší věc na celém světě....toužíš nalést snažší cestu a nebo Malého prince....? to už neposílám tobě jako autorovi....ale tobě jako človíčkovi ...jestli rozumíš....

zeleňáč
23. 01. 2003
Dát tip
Šílená: zases to trefila. Za sebe - často se před sebou tvářím že hledám Malého Prince a přitom jen hledám snadnější cestu. Ale teď jsem si toho aspoň vědomý. Snad ;).

ochechule
22. 01. 2003
Dát tip
stojíš o hlubší kritiku...a já su jen maličké zvíře co neumí dělat hlubokomyslné kritiky....ale...víš....něco ti povím... malý princ....pro něj bude vždycky lepší nakreslit beránka spinkajícího v bedýnce....on vidí skrz bedýnku krásnější beránky než může namalovat jakýkoli umělec....není možno se naučit malovat beránky.....ani za všechny peníze vážných a zaměstnaných obchodníků;o)))....ten v té bedýnce je živý....může se probudit...vycupitat vchodem který je odvrácený od nás...skotačit v trávě....pást se....a pak se zase může vrátit....a to všechno malý princ uvidí přes tu prkenou bedýnku.... a... proč jezdíš za malym princem na poušť?..... malý prince je s tebou každý den....stačí slyšet skřípání rumpálu...stačí se podívat na hvězdy...už přiletěl....stačí otevřít srdce......bratříčku.....och och....pokračování piš každým svým nádechem.....každý okamžik proměň v zázrak....malý princ stojí vedle tebe....jen to chce umět vidět přes bedýnky a přes zdánlivě vážná srdce lidí.... papa....☼

Yossarian
22. 01. 2003
Dát tip
oche- koukám, že mám co činit se znalcem. Máš ovšem naprostou pravdu, ale pro mne je snažší létat na poušť. City se třak obtížně vyjadřují.. pro hurvínka a suvu: nechal jsem se dnes unést znovu, ale bojím se, že to není dost dobré. Rozhodně se nemůžu ty dialogy (původní) pokoušet přepsat, zkusil jsem tedy něco přidat, ale jak říkám, jsem nedokonalý

studanka
21. 01. 2003
Dát tip
Krása...

suva
21. 01. 2003
Dát tip
:c) taky sci avi :c)

Seregil
21. 01. 2003
Dát tip
Velmi krásné .... tip*

zeleňáč
21. 01. 2003
Dát tip
Až už si myslíš žes to vzdal, tak určitě přiletí :). Jen to nevzdat moc brzo… :) Hezký, tip.

suva
20. 01. 2003
Dát tip
Já věřím, že ano...

hurvinek
20. 01. 2003
Dát tip
tip maleho prince milujia tohle pokracovani me nadchlo

Yossarian
20. 01. 2003
Dát tip
Děkuju, nejvíc mě těší ta věta o stejnym stylu, přečetl jsem si knížku a asi za deset minut se do toho pustil, snaha byla. Za obrázky se omlouvám,ale kreslit opravdu vůbec neumim a navíc by to už dost hraničilo s opičením se. Suva: já taky věřim, proto žiju. hurvinek: chystám se napsat opravu Malého Prince, tedy můj fiktivní rozhovor s ním podle vět v originálu, kdybys chtěl, pošlu ti avízo.

trilobit
19. 01. 2003
Dát tip
Takový Cimrmanovský Malý Princ bez Malého Prince:o) Chybí mi tam ty obrázky. Je to psaný stejnym stylem jako originál. Malýho Prince mam moc rád, takže dávam tip. I když mi tam chybí ty obrázky. A taky Malej Princ se svýma otázkama:) *

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru