Altán

Ve staré zahradě šedého domu
na němž je omítka zčásti opadaná
kamený taras táhne se od boku domu
za nímž je starý dřevěný altán.

V altánu hraje si mladá dívka
je to její celý tento svět
zahradu a altán zná jen ta dívka
nikdy neviděla očima růže květ.

Už od mala je vílou v zahradě
nikdy nepozná její barevnou krásu
celý svůj poklad má v té zahradě
tančí si v trávě bosá v malém mrazu.

Svýma bosýma nohama v trávě tančí
už od rozbřesku ji celou zalévá
při tom si zpívá a jak víla tančí
do vlasů si pampelišky zaplétá.

Na starou zahradu šedého domu
každý den tu má stejný řád
na altán taras co vede od boku domu
dopadá právě večerní chlad.